Dne 30. července 2020 nabyla účinnosti dlouho očekávaná část koncepční novely zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.), která přinesla řadu změn v oblasti pracovněprávních vztahů.
Pojďme si je představit podrobněji.
- Jedna z podstatných změn je v oblasti ukončení pracovněprávních vztahů výpovědí ze strany zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Oproti původní úpravě, která umožnila zaměstnanci skončit pracovní poměr i v den, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu, byla zákoníkem práce nově vymezena patnáctidenní lhůta pro podání výpovědi zaměstnancem, a to od okamžiku, kdy byl zaměstnanec o přechodu práv a povinností informován. Pracovní poměr poté končí ke dni předcházejícímu účinnosti přechodu. Tímto krokem úprava zákoníku práce zamezuje značné nejistotě přejímajícího zaměstnavatele, který do poslední chvíle nevěděl, s kolika zaměstnanci může do budoucna počítat. Dalším krokem se snaží úprava zákoníku práce vyhnout situaci, kdy zaměstnanec není o přechodu řádně informován a pro přejímacího zaměstnavatele již nechce v pracovním poměru vykonávat práci. V tomto případě se zkracuje dvouměsíční výpovědní lhůta na 15 dní. Toto však platí při podání výpovědi zaměstnancem nejpozději do 2 měsíců od přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
- Novela zákoníku práce nově klade důraz na doručování písemností (zpravidla se jedná o výpověď či okamžité zrušení). Zaměstnavatel je nejprve povinen doručit písemnost do vlastních rukou na pracovišti. Není-li to možné, poté může zaměstnanci doručovat:
- kdekoliv bude zaměstnanec k zastižení,
- prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (zaměstnavatel doručuje na poslední známou adresu zaměstnance, kterou mu zaměstnanec sdělí, čímž odpadne zaměstnavateli praktický problém se zjišťováním aktuální doručovací adresy zaměstnance, a nově s lhůtou uložení písemnosti změněnou z 10 pracovních dní na 15 kalendářních dní),
- prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací,
- nově také prostřednictvím datové schránky (a to jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování písemně souhlasil).
Dále také odpadá povinnost sepsat písemný záznam poštovním doručovatelem v případě, kdy zaměstnanec odmítne převzetí zásilky.
- Pružné rozvržení pracovní doby se nově neuplatní při pracovní cestě zaměstnance, v době čerpání dovolené, v době důležitých osobních překážek v práci (po dobu karantény, po dobu mateřské nebo rodičovské, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let apod.) a v dalších případech určených zaměstnavatelem.
- U agenturního zaměstnávání je nově uživatel (zaměstnavatel, pro něhož agenturní zaměstnanec vykonává práci) povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o skutečnosti vyslání zaměstnance k výkonu práce na území jiného členského státu EU. Uživatel musí poskytnout alespoň tyto informace: místo výkonu práce, pracovní úkoly, datum zahájení výkonu práce, předpokládanou dobu vyslání a zdali vyslaný zaměstnanec nahrazuje jiného zaměstnance.
- V předchozí úpravě zákoníku práce při odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa či vzdání se této pozice končil výkon práce až dnem následujícím. Novela nově stanoví ukončení již dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa a zároveň upravuje možnosti použití výhradně na vedoucí místa.
- Další oblast změny je ve vydávání potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu). Nově již není nutné vydávat potvrzení o zaměstnání na dohody konané mimo pracovní poměr. Výjimku tvoří dohody, které založily účast na nemocenském pojištění nebo podléhají exekučním srážkám.
V příštím vydání newsletteru pro Vás připravujeme podrobné informace týkající se změn novely zákoníku práce platné od 1. ledna 2021.
