V minulém Newsletteru jsme Vás informovali o první části novely zákoníku práce, nyní se pojďme podívat na druhou část novely, která nabývá účinnosti k 1. lednu 2021.
1. Revoluční změna je v oblasti podmínek vzniku práva na dovolenou a v oblasti jejího čerpání
Nově je dovolená odvozena od délky týdenní pracovní doby vyjádřené v hodinách. Neznamená to však, že dovolená se bude moci čerpat po hodinách. Minimální výše čerpání dovolené je polovina směny, kratší délka dovolené se může čerpat jen při jejím dočerpání.
Zákoník práce od 1. ledna 2021 rozeznává pouze dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část a dále i dodatkovou dovolenou, která přísluší zaměstnancům, kteří po celý kalendářní rok konají práce zvlášť obtížné nebo pracují v podzemí.
Pro zaměstnance s pravidelnou pracovní dobou se tak prakticky nic nezmění. Naopak pro zaměstnance ve směnném provozu v nerovnoměrně rozvržené pracovní době nastane spravedlivější způsob nároku na dovolenou.
2. Podmínka pro vznik nároku, základní výměra
Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci, až odpracuje u stejného zaměstnavatele alespoň 4 týdny, a ruší se tím tedy podmínka odpracování počtu dnů. Základní výměra ve výši 4 týdnů zůstává stejná. Příklady výpočtu dovolené
1. příklad – celoroční nárok na dovolenou
Zaměstnanec pracuje pravidelně 40 hodin týdně po celý kalendářní rok (52 týdnů) a má nárok na 4 týdny dovolené.
- První způsob řešení: 40 hodin (týdenní úvazek) x 4 (počet týdnů celkového nároku dovolené za rok) = 160 hodin dovolené
- Druhý způsob řešení: 52 (počet odpracovaných týdnů) : 52 (počet kalendářních týdnů v roce) x 160 (celková výměra dovolené v hodinách) = 160 hodin dovolené
Zaměstnanec bude mít nárok na 160 hodin dovolené.
2. příklad – nástup v průběhu kalendářního roku
Zaměstnanec nastoupil k 1. 9., má pravidelnou pracovní dobu a úvazek 40 hodin týdně. Neodpracoval tedy celý kalendářní rok a vznikne mu tím nárok na poměrnou část dovolené za každý odpracovaný týden ve výši 1/52 z celkového nároku.
- První způsob řešení: 40 (týdenní úvazek) : 52 (počet kalendářních týdnů v roce) x 18 (odpracované týdny v celém roce) x 4 (počet týdnů celkového nároku dovolené za rok) = 55,38 hodin => 56 hodin nároku na dovolenou
- Druhý způsob řešení: 18 (odpracované týdny v celém roce) : 52 (počet kalendářních týdnů v roce) x 160 (celková výměra dovolené v hodinách) = 55,38 hodin => 56 hodin nároku na dovolenou
Za tento kalendářní rok má zaměstnanec nárok na 56 hodin dovolené.
3. příklad – zaměstnanec změnil pracovní úvazek v průběhu roku
Výpočet bude vycházet z délky stanovené pracovní doby a poměru jednotlivých období s různou délkou pracovní doby. Leden – duben pracuje zaměstnanec 40 hodin týdně, květen – prosinec pouze 20 hodin týdně.
Řešení:
- Dovolená za plný úvazek: 40 (týdenní úvazek) : 52 (počet kalendářních týdnů v roce) x 17 (počet odpracovaných týdnů) x 4 (počet týdnů celkového nároku dovolené za rok) = 52,307 hodin
- Dovolená za zkrácený úvazek: 20 (týdenní úvazek) : 52 (počet týdnů v roce) x 35 (počet odpracovaných týdnů) x 4 (počet týdnů nároku dovolené za rok) = 53,846 hodin
Celkově má tedy nárok na 107 hodin dovolené.
Pozor, při výpočtu zaokrouhlujeme až výsledné koncové číslo na celé hodiny nahoru, mezi výpočty zaokrouhlujeme na tisíciny.
3. Zaměstnanec odpracoval více než je jeho roční stanovená týdenní pracovní doba
Z důvodu nerovnoměrného rozvržení směn a jejich různé délky může dojít k situaci, kdy zaměstnanec odpracuje více než 52násobek stanovené týdenní pracovní doby. V takovém případě dochází ke zvýšení nároku na dovolenou vždy o 1/52 nároku za každý odpracovaný týden. Do odpracované doby se pro tyto účely nezapočítávají přesčasy, ale pouze řádně rozvržené směny.
4. Krácení dovolené
Ke krácení dovolené může dojít nově pouze z důvodu neomluvené absence a krátí se o přesně stejný počet hodin, kolik trvala daná absence. Neomluvená absence kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Zaměstnanci, který byl v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok, vždy náleží dovolená ve výši nejméně 2 týdnů.
5. Překážky v práci
Překážky, které se dosud nepovažovaly za výkon práce (dočasná pracovní neschopnost s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, karanténa, čerpání rodičovské dovolené), se naopak nově jako výkon práce do určité míry budou uznávat, a započítávají se tedy jako odpracovaná doba pro vznik nároku na dovolenou, ale pouze do limitu dvacetinásobku stanovené pracovní doby.
Zároveň zaměstnanec mimo dobu jejich trvání musí odpracovat alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby. Pokud toto nemá zaměstnanec odpracováno, překážky se mu jako výkon práce do výpočtu nároku na dovolenou nebudou započítávat vůbec.
6. Sdílené pracovní místo
Nově se také zavádí pojem sdílené pracovní místo; o jednu pracovní pozici se nově budou moci dělit dva a více zaměstnanců na zkrácený pracovní poměr, kteří si navíc budou moci sami rozvrhnout pracovní dobu. Hlavním důvodem je zavedení možnosti práce na kratší pracovní dobu s velkou flexibilitou (rodiče s malými dětmi, studenti). Součet týdenní délky pracovní doby všech zaměstnanců, kteří budou sdílet jedno pracovní místo, nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby.
7. Týden placeného volna pro vedoucí táborů, vychovatelů, instruktorů
Zaměstnavatel bude mít nárok za stanovených podmínek na úhradu poskytnuté mzdy nebo platu těmto zaměstnancům, kteří vykonávali práci vedoucích, vychovatelů a instruktorů na táboře. O refundaci této náhrady si může požádat u České správy sociálního zabezpečení.
8. Zvýšení náhrady újmy na zdraví
Pozůstalí a blízké osoby po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu, budou mít nově nárok na jednorázové odškodnění ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy a také na finanční prostředky na náhrobek ve výši 1,5násobku průměrné mzdy.
