Zneužití daňového práva při emisi korunových dluhopisů

27. ledna 2023 | Doba čtení: 3 Min

Rádi bychom vás upozornili na nový judikát Nejvyššího správního soudu č. 7 Afs 175/2022-37, který byl vydaný 21. prosince 2022. Jedná se o kauzu zneužití daňového práva spojeného s využitím korunových dluhopisů.

Příběh se odehrál takto: nově založená společnost s ručením omezeným koupila v roce 2012 podnik od svého zakladatele a společníka. Cena za podnik byla stanovena znaleckým posudkem na 10,3 mil. Kč. Kupní cena byla zaplacena okamžitě po převodu podniku. Peníze na zaplacení kupní ceny byly získány emisí korunových dluhopisů s celkovou jmenovitou hodnotou 10 mil. Kč, kdy jedinými upisovateli byli prodávající společník a jeho manželka. Splatnost dluhopisů byla stanovena za 25 let, roční úrok ve výši 9,9 %.

Správce daně neuznal při kontrole jako daňově uznatelný náklad úroky ve výši 990 000 Kč ročně, protože zvolený způsob financování koupě podniku neměl rozumné ekonomické opodstatnění. Konstatoval, že vydání korunových dluhopisů se jeví pro společnost jako značně nevýhodné, protože bude zatížena úroky v celkové výši 24 700 000 Kč do splatnosti dluhopisů. Primárním smyslem emise dluhopisů je zajištění externího zdroje financování, v dané věci však byly získané prostředky obratem poskytnuty stejné osobě, které je do společnosti poskytla. Krajský soud se přiklonil na stranu správce daně a potvrdil zneužití práva.

Nejvyšší správní soud souhlasil s krajským soudem, že primárním smyslem emise dluhopisů je zajištění externího zdroje financování, čili získání dodatečného kapitálu pro další rozvoj nebo udržení podnikání z externích zdrojů. NSS však dospěl k závěru, že tento účel naplněn nebyl. Vydání dluhopisů v této věci sloužilo primárně jako prostředek zajištění nezdaněných úrokových příjmů společníků a zároveň jednatelů společnosti, současně též ke snížení základu daně z příjmů právnických osob společnosti.

Poskytnutí prostředků od společníka – jednatele společnosti na úhrady vlastní pohledávky tak nenaplňuje smysl externího financování, ani jiný legitimní ekonomický smysl. „Ekonomicky výhodná“ se tato operace stává teprve v důsledku nezdaněných úrokových příjmů, a to pro společníka emitenta dluhopisů, který tento příjem dostane. Takovýto „ekonomický smysl“ je však nelegitimní a jeho důsledky v podobně snížení daňové zátěže emitenta odporují účelu pravidel zdanění příjmů. Poskytnutí daňové výhody zde tudíž odporuje smyslu a účelu zákona o daních z příjmů, čímž je naplněn objektivní prvek zneužití daňového práva.

NSS kasační stížnost zamítl. Dle NSS je podstatné, že existovaly jiné – ekonomicky racionální – možnosti, jak společnosti zajistit možnost disponovat s částí podniku jejího společníka a jak tuto operaci financovat.

Kontaktní osoba