V současnosti se množí případy vyčlenění majetku do svěřenských fondů, ať už je původ majetku v kapitálové korporaci nebo v soukromém majetku fyzické osoby.
Řada daňových poradců hledá způsob, jak nejlépe stanovit daňovou hodnotu takto nabytého majetku u příjemce, tedy u svěřenského fondu. To bylo nejspíše důvodem pro předložení této problematiky na jednání koordinačního výboru. Příspěvek číslo 573/24.3.2021 byl po necelém roce projednávání uzavřen v lednu 2022. Rádi bychom vás upozornili na jeho závěry.
Při vložení majetku do korporace nebo při vyčlenění do svěřenského fondu je daňový postup pro nabyvatele shodný. Veškerý vkládaný majetek (movité věci, nemovité věci, pohledávky, cenné papíry, nehmotný majetek) se u nabyvatele daňově chová podobně v závislosti na tomto, kdo byl vkladatelem. Z pohledu poskytovatele lze rozdělit na tři velké množiny.
První asi nejčastější je situace, že je vkládán či vyčleňován majetek z obchodního majetku právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. U tohoto majetku platí základní princip, že hledáme daňovou hodnotu u původního vkladatele, z důvodu znaleckého ocenění pro vklad nelze získat žádné navýšení hodnoty majetku pro daňové účely. Tento princip platí i pro následné vklady tohoto majetku mezi právnickými osobami nebo fondy.
Příklad č.1.
Společnost s ručením omezeným vyčlenila do svěřenského fondu nemovitosti – stavbu hotelu s pozemkem. Pro účely vyčlenění došlo k ocenění těchto nemovitostí na částku 200 mil. Kč. Pro daňové účely musí svěřenský fond získat od vkladatele údaje o původní pořizovací ceně, která je vstupní cenou pro daňové účely, o metodě odpisování i o výši daňové zůstatkové ceny. Dle zákona o daních z příjmů pak pokračuje v odpisování započatém vkladatelem.
Druhou situací je to, že vkládá nebo vyčleňuje majetek ze svého soukromého majetku fyzická osoba. Tedy vkládaný majetek nebyl součástí obchodního majetku vkladatele. U tohoto případu zákon o daních z příjmů zkoumá, jak dlouho před vkladem do korporace vkládající fyzická osoba tento majetek vlastnila. Pokud tento majetek pořídila fyzická osoba v době kratší než 5 let před vkladem, pak je daňová hodnota u nabyvatele stanovena jako pořizovací cena, pokud byl majetek nabyt úplatně, nebo jako vlastní náklady, pokud byl majetek pořízen ve vlastní režii, případně cena stanovená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, jedná-li se o majetek nabytý bezúplatně, darem nebo děděním.
Příklad č. 2
A je fyzická osoba, která nakoupila pozemek za 10 a za dva roky jej vložila do své společnosti s ručením omezeným B, znalecké ocenění stanovilo hodnotu pozemku pro účely vkladu na 25. Tato společnost B nabývá pozemek v účetní hodnotě 25, pro daňové účely přebírá daňovou hodnotu 10. Za další dva roky společnosti B vyčlenění pozemek do svěřenského fondu. Pro tyto účely bude pozemek oceněn na 40. Svěřenský fond okamžitě pozemek prodá za cenu stanovenou znalcem, tedy za 40. Z prodeje bude vykázán účetní zisk nula, pro daňové účely je však hodnota pozemku pouze 10, vznikne tak daňový základ ve výši 30.
Třetí situace je pak to, že fyzická osoba vkládá majetek, který pořídila v době delší než 5 let před vkladem. Pro tyto účely bude pro daňové účely u příjemce použito ocenění reprodukční pořizovací cenou ke dni vkladu, tj. cenou stanovenou podle právních předpisů upravujících oceňování pro účely vkladu. Pouze v tomto případě je možno použít znalecké ocenění pro určení daňového výdaje při prodeji či spotřebě získaného majetku.
Příklad č. 3
Fyzická osoba A založila v roce 2010 akciovou společnost a stala se akcionářem s podílem ve výši 15 % na základním kapitálu. Tyto akcie nebyly nikdy součástí jejího obchodního majetku a po 10 letech držby je vyčlenila do svěřenského fondu. Pro účely vyčlenění byly tyto akcie oceněny na částku 50 mil. Kč. Tato hodnota bude u svěřenského fondu zaúčtována jako ocenění akcií. Pokud by fond tyto akcie okamžitě po nabytí prodal, bude tato hodnota akcií považována za daňově uznatelný výdaj.
