V těchto dnech proběhlo nebo bude v nejbližší době probíhat schvalování účetních závěrek společností nebo se konají valné hromady akciových společností. V obou případech společníci nebo akcionáři rozhodují o vyplácení podílů na zisku. Jaký vliv má na tento proces současná situace spojená s dopady pandemie nemoci Covid-19? Mohou firmy podíly na zisku vyplácet?
Podle Jany Skálové, partnerky poradenské společnosti TPA, by měly být rozhodující orgány společností velmi opatrné a správně posoudit vzniklou situaci a její dopady. „S ohledem na současnou situaci totiž nabývá na aktuálnosti ustanovení zákona o obchodních korporacích, které stanoví, že obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Každá společnost tedy musí posoudit současné i pravděpodobné budoucí ekonomické dopady pandemie a vyhodnotit, zda je možné vyplatit zisky roku 2019 či minulých let. Za předpokladu, že bude vyhodnoceno, že dopady na společnost budou významné, pak by členové statutárního orgánu vykonávající funkci s péčí řádného hospodáře neměli předkládat nejvyššímu orgánu návrh na rozdělení zisku, jinak jsou vystaveni riziku povinnosti k náhradě škody,“ varuje Jana Skálová, partnerka TPA.
Také u akciových společností o vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Zákon o obchodních korporacích obsahuje výslovný zákaz výplaty podílu na zisku, pokud by se tím společnost dostala do úpadku, a je nepochybné, že členové statutárního orgánu jsou odpovědní za to, že správně posoudí ekonomické dopady pandemie na činnost společnosti. „Posouzení, zda si výplatou podílu na zisku obchodní korporace nepřivodí úpadek ve smyslu insolvenčního zákona, tedy test insolvence, si může statutární orgán nechat posoudit externím odborníkem, a mít tak podklad pro svůj postup. Protože jsou ale dopady pandemie koronaviru v těchto měsících dosud u řady firem nevyčíslené, je dobré pozdržet výplatu podílu na zisku rozhodnutím statutárního orgánu,“ radí Jana Skálová.
A jak má postupovat, když uspořádání valné hromady není možné kvůli uzavření hranic a omezení pohybu? Podle Jany Skálové z TPA zákon připouští možnost přijímání jakýchkoli rozhodnutí i mimo valnou hromadu. Jedná se o rozhodování per rollam, resp. korespondenční hlasování. „Písemný návrh usnesení je jednatelem odeslán všem společníkům s.r.o. s tím, aby se v dané lhůtě k návrhu vyjádřili. K návrhu musí být přiloženy podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí (např. relevantní smlouvy apod.) nebo další údaje určené společenskou smlouvu. Společník má 15 dní na své vyjádření, pokud společenská smlouva nestanoví jinou lhůtu. Pokud se společník ve lhůtě nevyjádří má se za to, že s návrhem usnesení nesouhlasil. Závěrečným krokem při rozhodování per rollam je oznámení jeho výsledku, které oznámí jednatel všem společníkům,“ vysvětluje Jana Skálová, partnerka TPA
