Přeshraniční fúze – vývoj 2008–2019

• Počet fúzí stále roste – 336 za 12 let
• ČR volí jako nástupnickou zemi více firem než zde zaniká
• Nejvíce firem fúzuje do ČR ze Slovenska, Kypru a Nizozemí

Poradenská společnost TPA provedla analýzu přeshraničních fúzí v České republice od roku 2008 do konce roku 2019. Z analýzy vyplynul vzestupný trend, za zkoumané období bylo uskutečněno 336 fúzí. V roce 2019 bylo započato a dokončeno rekordní množství – 48 fúzí – a v roce 2018 to bylo 44 fúzí. Do České republiky od roku 2008 fúzovalo 227 zahraničních společností a z České republiky touto cestou odešlo 136 společností. Jako nástupnickou zemi volilo Českou republiku nejvíce korporací ze Slovenska (106), následuje Kypr (31) a Nizozemí (22). České společnosti odcházejí nejčastěji také na Slovensko (35), na Kypr (22) a do Německa (14).  

Analýza TPA potvrzuje rostoucí trend přeshraničních fúzí na českém trhu. Pouze v roce 2012 a 2016 je patrný mírný pokles oproti předchozímu roku – viz tab. 1. Naopak v roce 2017 došlo k prudkému nárůstu počtu přeshraničních fúzí. Důvodem byl ekonomický růst v celé Evropě. Z tabulky je také patrné, že výrazně převažuje typ fúze sloučením oproti fúzi splynutím.

Tabulka 1: Počet a druh přeshraničních fúzí

Z analýzy TPA také vyplynulo, že Česká republika je považována za atraktivnější zemi pro nástupnickou společnost. Volba české korporace jako nástupnické společnosti převládá od roku 2012 – viz tab. 2. Pouze v roce 2017 došlo od roku 2012 k nárůstu záměrů realizovat přeshraniční fúzi z České republiky do zahraničí a byl vyšší počet českých firem, které fúzí do zahraničí v ČR zanikly.

Řádek „zanikající i nástupnická“ v tabulce 2 označuje případ, kdy je fúze složena z více zúčastněných společností a jedna česká korporace je v postavení nástupnické společnosti a alespoň jedna ze zanikajících společností je také česká. Vždy však v této fúzi musí být přítomna i zanikající zahraniční korporace.

Tabulka 2: Postavení českých korporací

Česká republika je nejvíce oblíbena mezi slovenskými korporacemi. Ze Slovenska přichází přeshraniční fúzí do České republiky nejvíce společností. V roce 2019 to bylo 10 korporací, 13 v roce 2018 a celkem 106 za uvedené 12leté období. „Důvodem je zejména téměř nulová jazyková bariéra a podobnost právních, účetních a daňových legislativ obou států. Další zemí, jejíž společnosti ve větší míře fúzují do České republiky, je Kypr a také Nizozemí a Polsko. Následuje Německo, Lucembursko a Rakousko. Pro zajímavost pouze jedna fúze do České republiky za celých 12 let je evidována z Bulharska, z Litvy, z Rumunska a ze Švédska,“ upřesňuje Jana Skálová, partnerka poradenské společnosti TPA.

V opačném směru, tedy ve spektru zemí, do kterých fúzuje česká zanikající korporace, je pořadí obdobné. České společnosti nejvíce mířily na Slovensko, na Kypr a do Německa. Pomyslnou čtvrtou příčku obsadily tři země – Polsko, Nizozemí a Rakousko.

Celkem se přeshraničních fúzí za sledovaných 12 let zúčastnilo 765 korporací. Nejčastěji probíhá fúze mezi dvěma zúčastněnými korporacemi. Existují ale výjimky. Největší fúze, co se počtu společností týče, proběhla v roce 2014 a zúčastnilo se jí 11 společností. Sloučeno bylo deset zanikajících korporací ze solárního byznysu, všechny se sídlem v České republice, do nástupnické korporace STANMORE S.àr.l. sídlící v Lucembursku. Důvodem pro realizaci byla především snaha o zjednodušení struktury skupiny pomocí restrukturalizace a snížení administrativních nákladů. Zajímavé také je, že žádná z deseti zanikajících českých korporací neměla v době realizace fúze již žádné zaměstnance. V roce 2019 pak byla realizována další velká fúze, a to osmi zúčastněných společností. Sedm slovenských společností s ručením omezeným fúzovalo do české nástupnické společnosti Teplická dražební společnost s.r.o. Také tyto slovenské společnosti neměly žádného zaměstnance.

„Jako hlavní důvod a účel přeshraniční fúze uváděla většina projektů snahu o zjednodušení vlastnické struktury v kombinaci se snížením administrativních nákladů. Dalšími důvody pak bylo rozšíření podnikatelských aktivit do dalších oblastí a teritorií, či zlepšení ekonomické efektivity, synergické efekty pro celou skupinu a centralizace podnikání, usnadnění expanze na nové trhy, získání nových kapacit pro inovace a podobně,“ dodává Jana Skálová, partnerka TPA.

Zdroje: Analýza TPA vychází z dat zveřejněných ve sbírce listin obchodního rejstříku, resp. v Obchodním věstníku. Zařazeny byly pouze takové přeshraniční fúze, na kterých je účastna korporace se sídlem v České republice a fúze byla úspěšně dokončena.