Otázky a odpovědi v souvislosti s koronavirem číslo 2

20. 3. 2020

11. Zpracovali jsme účetní závěrku k 31. 12. 2019 a na duben chystáme její schválení společníky. Mohou společníci rozhodnout o výplatě podílů na zisku?

Ano, mohou. V současnosti však na aktuálnosti nabývá ustanovení zákona o obchodních korporacích, které stanoví, že obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Na základě posouzení ekonomických dopadů současné pandemie koronaviru musí každá společnost vyhodnotit, zda je možné vyplatit zisky roku 2019 či minulých let. Za předpokladu, že bude vyhodnoceno, že dopady na společnost budou významné, pak je zřejmé, že členové statutárního orgánu vykonávající funkci s péčí řádného hospodáře by neměli předkládat nejvyššímu orgánu návrh na rozdělení zisku, jinak jsou vystaveni riziku povinnosti k náhradě škody. Doporučujeme tuto situaci diskutovat s právním poradcem.

Nastalá negativní situace může mít vliv i na již vyplacené zálohy na podíly na zisku. I zde je potřeba zvážit, zda společníkům budou dividendy přiznány a zálohy započteny, či zda budou mít společníci povinnost zálohy vrátit.

12. Akcionáři na valné hromadě rozhodli o výplatě podílu na zisku. Jsem předseda představenstva a mám obavu, zda se společnost tímto nedostane do platebních potíží. Mohu podíly na zisku nevyplatit?

Zákon o obchodních korporacích obsahuje výslovný zákaz výplaty podílu na zisku, pokud by se tím společnost dostala do úpadku. S ohledem na to, že o vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán, je nepochybné, že jeho členové jsou odpovědní za to, že posoudí ekonomické dopady pandemie na činnost společnosti.

Test insolvence spočívá v tom, členové statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře posoudí, zda si výplatou podílu na zisku obchodní korporace nepřivodí úpadek ve smyslu insolvenčního zákona. Splnění tohoto testu si může statutární orgán nechat posoudit externím odborníkem, a mít tak podklad pro svůj postup. Protože jsou ale dopady pandemie koronaviru v těchto měsících dosud u řady firem nevyčíslené, je dobré pozdržet výplatu podílu na zisku rozhodnutím statutárního orgánu.

13. Chceme využít výhody posunutí podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a jejího zaplacení z 1. 4. 2020 na 1. 7. 2020. Máme jistotu, že nám správce daně v případě potřeby vydá potvrzení o bezdlužnosti?

Rozhodnutí MF neprodlužuje lhůtu k podání přiznání/placení, ale „pouze“ promíjí sankce spojené s pozdním podáním přiznání a s pozdní platbou. Ten, kdo toho využije, bude v prodlení s plněním svých povinností. Pokud tedy využijete „bezsankčního období“, musíte doufat, že finanční úřady budou k potvrzení o bezdlužnosti přistupovat racionálně a vstřícně, tedy v souladu s tím, co nyní MF deklaruje. Pokud chcete mít jistotu, doporučujeme posunutí lhůty zplnomocněním daňového poradce.

14. Zaplatili jsme zálohu na daň z příjmů splatnou k 15. 3. 2020, nežádáme o snížení záloh ani o jejich zrušení. Daňové přiznání máme podat k 1. 4. 2020, ale podáme jej až na konci toleranční lhůty k 1. 7. 2020. K 15. 6. 2020 ale máme platit další zálohu, jaká bude její výše?

U výše zálohy se vychází z poslední daňové povinnosti nebo její výši může změnit finanční úřad rozhodnutím. Pokud do 15. 6. 2020 nebudete mít od finančního úřadu rozhodnutí, kterým Vám změnil výši záloh, a nepodáte daňové přiznání za rok 2019, tak bude výše červnové zálohy odpovídat výši zálohy zaplacené v březnu.

15. Nestihnu podat daňové přiznání k datu 1. 4. 2020, ale vznikne mi přeplatek. Pokud stihnu podat přiznání dříve než 1. 7. 2020, dostanu přeplatek hned, nebo až 30 dní po termínu 1. 7. 2020?

Vzhledem k tomu, že Rozhodnutím MF nebyla prodloužena lhůta, je zákonná lhůta stále 1. 4. 2020. Přiznání proto můžete bez sankcí podat kdykoli do 1. 7. 2020, přeplatek Vám vznikne ke dni podání přiznání, a pokud v přiznání vyplníte a podepíšete část týkající se přeplatku, tak Vám bude vrácen do 30 dnů.

16. Nezaplatil jsem zálohu splatnou k 15. 3. 2020. Co mi hrozí? Mám něco udělat?

Hrozí úrok z prodlení za dobu, kdy záloha nebude zaplacena. Finanční úřad ale lze požádat o snížení výše záloh nebo o výjimku z povinnosti platit zálohy (zálohy mají být stanoveny s přihlédnutím k očekávané daňové povinnosti). Tato žádost se může týkat i záloh, které již byly zaplaceny nebo už měly být zaplaceny.

17. Lze bez sankcí nepodat intrastat?

Ministerstvo financí, Celní správa ČR ani Český statistický úřad zatím nezveřejnilo žádnou informaci, podle které by se úlevy týkaly i intrastatu. Povinnosti související s intrastatem se tak zatím nijak nemění.

18. Byl prodloužen termín pro podání přehledů a plateb na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ?

Dosud nebyla zveřejněna žádná informace, která by se týkala prodloužení lhůt pro podání přehledů pojistného na sociální a zdravotní pojištění (dále jen „Přehledy“), plateb těchto odvodů ani prominutí sankcí za pozdní podání a úhradu.

V tuto chvíli tedy platí obecná pravidla pro podávání Přehledů a platby, tj. pro podání jeden měsíc od zákonného termínu pro podání přiznání a platba do 8 dnů po podání Přehledu.  Dle našich informací probíhají jednání k řešení nesouladu mezi umožněným pozdějším podáním přiznání a termínem pro Přehledy. Termíny podávání Přehledů a úhrad pojištění by měly být navázány na úlevy týkající se daně z příjmů.

19. V roce 2019 jsem měl osvobozené příjmy převyšující 5 mil. Kč, které jsem povinen hlásit finančnímu úřadu. Pro podání přiznání chci využít možnost podání do 1. 7. 2020. Do kdy musím podat hlášení o osvobozených příjmech?

Hlášení o osvobozených příjmech musí být podáno ve lhůtě pro podání přiznání k dani z příjmů. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání přiznání nebyla Rozhodnutím MF posunuta, platí pro podání hlášení za rok 2019 lhůta do 1. 4. 2020. Tuto lhůtu lze posunout tak, že ke zpracování a podání svého přiznání zplnomocníte daňového poradce.

20. V televizi se hovoří o úvěrech pro podnikatele zasažené koronavirem? Kdo je poskytuje a jaké jsou podmínky?

Od 16. března 2020 mohou podnikatelé zasažení koronavirem žádat o bezúročné úvěry poskytované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. Účelem programu Úvěr COVID by mělo být usnadnění přístupu k provoznímu financování mikro, malých a středních podnikatelů, jejichž ekonomické aktivity byly omezeny v důsledku výskytu nemoci COVID-19. Úvěrem mohou podnikatelé financovat běžné provozní výdaje, kterými jsou například úhrady obchodně-smluvních závazků, pořízení a financování zásob, výplaty mezd zaměstnancům či pořízení drobného majetku.

Podáním žádosti prostřednictvím elektronické podatelny ČMZRB lze žádat o úvěry ve výši 500 tis. až 15 mil. Kč se splatností na dobu až 24 měsíců a možností odkladu splátek až o 12 měsíců. Bližší informace o podmínkách poskytování či způsobilých výdajích jsou uvedeny na webových stránkách ČMZRB (www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid). Vláda projednává rozšíření těchto půjček tak, aby je mohly poskytovat i komerční banky.

NWL_CZ_mimoradny_2
Kontaktní osoba