V dalším pokračování našeho seriálu o novém zákoně o účetnictví se zaměříme na definice položek, které najdeme v pasivech rozvahy.
Dluhem se rozumí stávající spolehlivě ocenitelná povinnost účetní jednotky, která vznikla v důsledku minulé události a které se účetní jednotka nemůže jednostranně zprostit, aniž by to mělo přinejmenším stejné ekonomické důsledky jako splnění dané povinnosti, přičemž je přinejmenším pravděpodobné, že vypořádání této povinnosti povede k budoucímu úbytku aktiv účetní jednotky.
Rezervou se rozumí dluh, u kterého není jisté, zda, ve kterém okamžiku nebo v jaké výši dojde k úbytku aktiv k jeho vypořádání.
Podmíněným dluhem se rozumí potenciální povinnost účetní jednotky, která bude dluhem, pokud bude potvrzena událostí nezávislou na účetní jednotce, a stávající povinnost účetní jednotky, která není dluhem z důvodu, že není pravděpodobné, že vypořádání této povinnosti povede k budoucímu úbytku aktiv účetní jednotky, nebo nelze tuto povinnost spolehlivě ocenit.
Rezerva je podmnožinou účetního dluhu. Jedním z definičních znaků dluhu je, že je přinejmenším pravděpodobné, že vypořádání příslušné povinnosti povede k budoucímu úbytku aktiv účetní jednotky. Úbytek aktiv tedy může být buď jistý, nebo pravděpodobný, a právě pokud je pouze pravděpodobný, ale nikoli jistý, jedná se o rezervu. Dále se jedná o rezervu v případě, kdy je úbytek sice jistý, ale není jisté, ve kterém okamžiku nebo v jaké výši k němu dojde.
Rezervy na rizika nelze chápat tak, že by je bylo možno vytvářet libovolně. Vždy musí být zdůvodněny minulými událostmi a reálně očekávanými budoucími úbytky aktiv.
Podmíněným dluhem se obdobně jako v případě podmíněných aktiv rozumí skutečnost, která sice nenaplňuje definici dluhu, a není tedy vykazována v rozvaze, ale existuje možnost, že se dluhem v budoucnu stane. Má určitý význam pro pochopení ekonomické situace účetní jednotky, a proto se uvádí v příloze účetní závěrky.
Podmíněným dluhem je povinnost účetní jednotky, která je zatím pouze potenciální a stala by se dluhem, pokud by byla v budoucnu potvrzena událostí, která je nezávislá na účetní jednotce, tedy kterou účetní jednotka nemůže ovlivnit. Rozdíl mezi podmíněným dluhem a rezervou tedy spočívá v takovém případě v tom, že budoucí úbytek aktiv není ani pravděpodobný. Může se jednat např. o situaci, kdy je účetní jednotka ručitelem a není pravděpodobné, že bude muset na základě této povinnosti plnit. Pokud se však v průběhu času stane povinnost účetní jednotky plnit z ručení pravděpodobnou, bude podmíněný dluh překvalifikován na rezervu, a bude tedy vykázán v rozvaze v účetním období, kdy ke změně pravděpodobnosti došlo.
