V našem newsletteru v prosinci 2019 jsme Vás informovali o přijetí velké novely zákona o obchodních korporacích a slíbili jsme, že se k tématu podrobně vrátíme. Pojďme se tedy podívat na nejvýznamnější změny, které nás od roku 2021 čekají.
-
Smlouva o výkonu funkce
Novela ZOK zavádí též několik poměrně zásadních změn ve vztahu ke smlouvě o výkonu funkce voleného člena orgánu. Předně novela ZOK mění důsledky, které se pojí s případy, kdy smlouva o výkonu funkce nebude schválena nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Zatímco znění § 59 odst. 2 ZOK platné do konce roku 2020 důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce výslovně neupravuje, novela výslovně určuje, že bez schválení nejvyššího orgánu kapitálové společnosti nenabývá smlouva o výkonu funkce vůbec účinnosti.
Doposud se dovozovalo, že neschválení smlouvy o výkonu funkce má za následek její relativní neplatnost (relativní neúčinnost). Té je nutné se dovolat, což ovšem znamená, že do doby, než bude smlouva prohlášena za neplatnou, zůstává v platnosti. K tomu se přitom váže problematika odměny vyplacené dle relativně neplatné smlouvy, kdy lze mít za to, že vyplacená odměna byla poskytnuta v souladu s právem, pokud o neplatnosti smlouvy nebylo rozhodnuto. Podle novelizovaného znění ZOK má jednoznačně platit, že do řádného schválení smlouvy o výkonu funkce je výkon funkce až na vymezené případy bezplatný, tedy ledaže půjde o situace, kdy je smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu nebo kapitálové společnosti. V takovém případě se odměna určí jako odměna obvyklá. Platí přitom, že jakmile je smlouva o výkonu funkce schválena, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, respektive ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později.
Novela ZOK přináší rovněž výslovnou úpravu situací, kdy panuje rozpor mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou. V případě rozporu mezi pravidly stanovenými ve společenské smlouvě a smlouvě o výkonu funkce, uplatní se pravidla obsažená ve společenské smlouvě, čímž zákonodárce sleduje, aby nedocházelo k obcházení vůle společníků vyjádřené ve společenské smlouvě.
-
Právnická osoba jako člen voleného orgánu
V souladu s § 154 občanského zákoníku je možné, aby funkci ve volených orgánech právnické osoby vykonávala jiná právnická osoba. Nově ZOK jako lex specialis k občanskému zákoníku zakotvuje povinnost právnické osoby, která vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo v družstvu, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnila jedinou fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce, aby právnickou osobu ve funkci zastupovala. Tím má být zabráněno řetězení právnických osob.
Bez zápisu konkrétní fyzické osoby nebude možné právnickou osobu jakožto člena voleného orgánu zapsat do obchodního rejstříku. Pokud právnická osoba nezmocní zástupce a nebude-li zástupce zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne vzniku funkce právnické osoby, její funkce automaticky zanikne. Zánik funkce a následný výmaz z obchodního rejstříku nastane ze zákona, a tudíž naprosto nezávisle na vůli statutárního orgánu či samotné obchodní korporace. Stejně tak v případě zániku zmocnění zástupce právnické osoby musí být nový zástupce zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, jinak ex lege právnické osobě zanikne funkce člena voleného orgánu.
-
Zpráva o vztazích
Dle novely zpráva o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období nemusí v souladu s ustálenou judikaturou obsahovat informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiných právních předpisů. Pokud se vyhotovuje zpráva, jež obsahuje takovéto informace, musí v ní být výslovně uvedeno, že se jedná o neúplnou zprávu. Dále ve zprávě o vztazích musí být uveden důvod, proč se dané informace neuvádějí.
Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se pak ve zprávě o vztazích mají uvádět v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu, pro který se zpráva o vztazích vyhotovuje, tj. popsat jednání a úkony ovládané osoby, které jsou ovlivněny specifickými vztahy, jež plynou z její účasti v podnikatelském seskupení.
Novelizované znění ZOK výslovně uvádí, že podléhá-li účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem (podle § 20 zákona o účetnictví), a ovládaná osoba je tak povinna vyhotovovat výroční zprávu (§ 21 zákona o účetnictví), je zpráva o vztazích ověřována auditorem, a to jako součást výroční zprávy. Auditor tak bude posuzovat, zda zpráva o vztazích není ve významném nesouladu s ostatními informacemi, jež auditor při své činnosti zjistil (např. v rámci ověřování účetní závěrky), či zda ve zprávě o vztazích nedošlo k významnému zkreslení určitých skutečností oproti ostatním informacím, které má auditor k dispozici. Výsledky ověření zprávy o vztazích budou součástí zprávy auditora o ověření účetní závěrky, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o auditorech.
