Dne 22. 7. 2020 schválit Senát ČR novelu DPH týkající se tzv. Quick Fixes, jejíž účinnost byla původně plánována od 1. 1. 2020. Obsahu novely jsme se detailněji věnovali v našem newsletteru č. 2/2020. Uvedená novela byla vyhlášena dne 14. 8. 2020 ve Sbírce listin jako zákon č. 343/2020 Sb. a nabývá účinnosti dne 1. 9. 2020. Rádi bychom vám připomněli alespoň její základní body.
Quick Fixes, také nazývané „dočasné záplaty“, si kladou za cíl odstranit nedostatky dočasného (rozuměj současného) systému obchodování se zbožím uvnitř EU, než bude přijat systém definitivní. „Záplaty“ by měly sjednotit a zjednodušit vybraná pravidla při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU a přinést větší jistotu jak na straně plátců daně, tak i daňových správ. Novela směrnice proto zavádí dílčí opatření ke zlepšení stávajícího systému DPH v oblastech:
- konsignační (call-off) sklady,
- řetězové přeshraniční transakce,
- prokazování přepravy zboží do EU a
- osvobození dodání zboží do jiného členského státu.
Konsignační (call-off) sklady
Pravidla konsignačních skladů se v různých členských státech lišila, což bylo dáno volbou členského státu implementovat/neimplementovat zjednodušující pravidlo. Česká republika využívala zjednodušující postup, takže „provozovatelé“ konsignačních skladů mají nastavena pravidla, dle kterých dodavatel z JČS nerealizuje přemístění do ČR a následný tuzemský prodej, který by vedl k jeho tuzemské registraci k DPH, ale již při „dodání“ do konsignačního skladu vykazuje český odběratel pořízení zboží z JČS z celé této „dodávky“. Pokud byl však český plátce dodavatelem do konsignačního skladu ve členské zemi, kde nebyl implementován zjednodušující postup, byl v této zemi registrován k plátcovství.
Nejvýznamnější změnou je vykázání pořízení zboží z JČS v přiznání k DPH až ke dni odebrání zboží ze skladu (právo nakládat se zbožím jako vlastník), nejpozději však ve dvanáctiměsíční lhůtě od naskladnění, další změny se týkají administrativních povinností ohledně skladové evidence a vykazování v souhrnném hlášení (vložení nového listu a toho, co vykazuje plátce v okamžiku fyzického odeslání/přemístění zboží a co v okamžiku odebrání zboží ze skladu – blíže jsme se tomuto věnovali v newsletteru č. 3/2020).
Řetězové přeshraniční transakce
Řetězovou transakcí se rozumí transakce, která obsahuje dvě a více dodání zboží uskutečněných pouze s jednou přepravou. Vzhledem k tomu, že pouze dodání s přepravou lze považovat za intrakomunitární osvobozenou dodávku a v řetězové transakci lze pouze jedné dodávce přepravu přiřadit, je u takovýchto transakcí nutné řešit, která z dodávek je s přepravou (intrakomunitární) a které jsou bez přepravy (lokální, zatíženy DPH příslušného státu). Pravidla pro přiřazení chyběla a finanční správy jednotlivých členských států nevysvětlovaly jednotně ty případy, kdy přepravu zajišťuje některá prostřední osoba.
Pokud přepravu zboží zajišťuje prostřední osoba, tak se podle nových pravidel přeprava přiřadí k dodávce zboží této osobě. Zároveň pravidla obsahují výjimku, kdy prostřední osoba zajišťující přepravu poskytne prodávajícímu své DIČ státu, z kterého je jí dodáváno (tj. kde začíná přeprava tohoto zboží), takže tato transakce nebude považována za dodání zboží do jiného členského státu, ale za lokální zdanitelné dodání zboží. Přeprava (osvobození od DPH) se pak přiřadí dodávce uskutečněné touto prostřední osobou další osobě. Sjednocení pravidel by v praxi mělo zamezit složitým situacím, které mnohdy měly negativní dopady i do obchodních vztahů.
Prokazování přepravy zboží do jiného členského státu
Zásadní podmínkou pro aplikaci osvobození na dodání zboží je prokázání, že zboží bylo skutečně přepraveno do jiného členského státu. Novela odkazuje na aktualizované prováděcí nařízení Rady EU č. 282/2011, které seznam důkazních prostředků a jejich kombinaci pro prokazování vyjmenovává. Plátce se bude moci opřít o tzv. vyvratitelnou domněnku, pokud naplní požadavky nařízení Rady.
Nařízení dělí důkazní prostředky do dvou skupin s tím, že dodavatel musí disponovat alespoň dvěma doklady v předepsané kombinaci – dva doklady z první skupiny (např. CMR, náložný list atp.) nebo jeden z první plus jeden z druhé skupiny (např. pojistky, úřední dokumenty atp.). Předpokladem je, že si doklady neprotiřečí, jsou vydány dvěma různými nezávislými stranami navzájem a zároveň jsou tyto strany nezávislé na dodavateli i na odběrateli. V případě, že přepravu zabezpečuje odběratel, musí dodavatel zároveň mít k dispozici prohlášení odběratele s předepsanými náležitostmi, přičemž nařízení Rady stanovuje novou povinnost odběrateli poskytnout toto prohlášení nejpozději desátý den měsíce následujícího po dodání.
Osvobození dodání zboží do jiného členského státu
V České republice je dlouhodobě aplikováno pravidlo, dle kterého plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, musí před osvobozením ověřit platné DIČ svého odběratele a toto uvést v souhrnném hlášení. Z praktického hlediska se pro plátce po novele nic nezmění. Novela stanoví, že kromě podmínky přepravy zboží se nově i podmínka uvedení platného DIČ odběratele v souhrnném hlášení stává hmotněprávní podmínkou, a tudíž její nesplnění může vést k zamítnutí osvobození od daně.