Novela DPH pro rok 2020

3. 2. 2020

Česká republika nestihla (na rozdíl od mnoha jiných evropských států) v termínu implementovat novelu evropské směrnice, tzv. Quick Fixes. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou úpravu přeshraničních transakcí se zbožím, mohou se tak čeští plátci dostat do problémů při sjednávání obchodů s plátci z členských států, kde již bylo řádně implementováno, vč. technických aspektů (např. změny v obsahu souhrnného hlášení).

Na tuto situaci zatím zareagovala 22. ledna 2020 státní správa vydáním Informace k novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 1. 2020. Informace potvrzuje, že daňový subjekt může postupovat buď i) ve smyslu přímého účinku dané směrnice již od 1. ledna 2020, nebo ii) „přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o DPH také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH“. Zároveň však informace upozorňuje, že pokud se plátce rozhodne postupovat podle přímého účinku, musí plnit i veškeré související podmínky. Pokud se plátce rozhodne postupovat podle novely směrnice o DPH při odeslání nebo přepravě zboží v režimu skladu podle čl. 17a směrnice (konsignační sklady), pak jednou z podmínek je povinnost podání souhrnného hlášení a uvedení DIČ odběratele. Dle zveřejněné informace bude aktualizovaný elektronický formulář Souhrnné hlášení VIES (obsahující nově samostatný list pro režim skladu) dostupný na daňovém portálu (https://www.daneelektronicky.cz/) nejpozději 20. 2. 2020.

Qiuck Fixes, také nazývané „dočasné záplaty“, si kladou za cíl odstranit nedostatky dočasného (rozuměj současného) systému obchodování se zbožím uvnitř EU, než bude přijat systém definitivní. „Záplaty“ by měly sjednotit a zjednodušit vybraná pravidla při přeshraničním obchodování se zbožím v rámci EU a přinést větší jistotu jak na straně plátců daně, tak i daňových správ. Novela směrnice proto zavádí dílčí opatření ke zlepšení stávajícího systému DPH v oblastech:

  • konsignační (call-off) sklady,
  • řetězové přeshraniční transakce,
  • prokazování přepravy zboží do EU a
  • osvobození dodání zboží do jiného členského státu.

Konsignační (call-off) sklady

Pravidla konsignačních skladů se v různých členských státech lišila, což bylo dáno volbou členského státu implementovat/neimplementovat zjednodušující pravidlo. Česká republika využívala zjednodušující postup, takže „provozovatelé“ konsignačních skladů mají nastavena pravidla, dle kterých dodavatel z JČS nerealizuje přemístění do ČR a následný tuzemský prodej, který by vedl k jeho tuzemské registraci k DPH, ale již při „dodání“ do konsignačního skladu vykazuje český odběratel pořízení zboží z JČS z celé této „dodávky“. Pokud byl však český plátce dodavatelem do konsignačního skladu ve členské zemi, kde nebyl implementován zjednodušující postup, byl v této zemi registrován k plátcovství.

Novela směrnice zavádí sjednocení zjednodušujících pravidel, které si vyžádají nové nastavení pro daňové, evidenční i účetní účely. Nejvýznamnější změnou je vykázání pořízení zboží z JČS v přiznání k DPH až ke dni odebrání zboží ze skladu (právo nakládat se zbožím jako vlastník), nejpozději však ve dvanáctiměsíční lhůtě od naskladnění, další změny se týkají administrativních povinností ohledně skladové evidence a vykazování v souhrnném hlášení.

Řetězové přeshraniční transakce

Řetězovou transakcí se rozumí transakce, která obsahuje dvě a více dodání zboží uskutečněných pouze s jednou přepravou. Vzhledem k tomu, že pouze dodání s přepravou lze považovat za intrakomunitární osvobozenou dodávku a v řetězové transakci lze pouze jedné dodávce přepravu přiřadit, je u takovýchto transakcí nutné řešit, která z dodávek je s přepravou (intrakomunitární) a které jsou bez přepravy (lokální, zatíženy DPH příslušného státu). Pravidla pro přiřazení chyběla a finanční správy jednotlivých členských států nevysvětlovaly jednotně ty případy, kdy přepravu zajišťuje některá prostřední osoba.

Podle nových pravidel se přeprava přiřadí k dodávce prostřední osobě, která přepravu zajišťuje. Zároveň pravidla obsahují výjimku, kdy prostřední osoba zajišťující přepravu poskytne své DIČ státu, z kterého je jí dodáváno (tj. kde začíná přeprava tohoto zboží). Přeprava (osvobození) se pak přiřadí dodávce uskutečněné touto prostřední osobou. Sjednocení pravidel by v praxi mělo zamezit složitým situacím, které mnohdy měly negativní dopady i do obchodních vztahů.

Prokazování přepravy zboží do jiného členského státu

Zásadní podmínkou pro aplikaci osvobození na dodání zboží je prokázání, že zboží bylo skutečně přepraveno do jiného členského státu. Vzhledem k dosavadní absenci jasně stanovených pravidel, resp. důkazních prostředků, kterými lze toto prokazovat, bylo v praxi složité říci s jistotou, zda důkazy, které má plátce k dispozici, jsou dostatečné. Novela bude nově odkazovat na prováděcí nařízení Rady EU, které seznam důkazních prostředků a jejich kombinaci pro prokazování vyjmenovává. Plátce se bude moci opřít o tzv. vyvratitelnou domněnku, pokud naplní požadavky nařízení Rady.

Nařízení dělí důkazní prostředky do dvou skupin s tím, že dodavatel musí disponovat alespoň dvěma doklady v předepsané kombinaci – dva doklady z první skupiny (např. CMR, náložný list atp.) nebo jeden z první plus jeden z druhé skupiny (např. pojistky, úřední dokumenty atp.). Předpokladem je, že si doklady neprotiřečí, jsou vydány dvěma různými nezávislými stranami navzájem a zároveň jsou tyto strany nezávislé na dodavateli i na odběrateli. V případě, že přepravu zabezpečuje odběratel, musí dodavatel zároveň mít k dispozici prohlášení odběratele s předepsanými náležitostmi, přičemž nařízení Rady stanovuje novou povinnost odběrateli poskytnout toto prohlášení nejpozději desátý den měsíce následujícího po dodání.

Výše uvedená pravidla jsou pouze možností pro plátce jak postupovat, a jak také potvrzuje důvodová zpráva i Vysvětlivky evropské komise ke Quick Fixes, i nadále zůstává plátci možnost prokazovat i jinými prostředky, tedy de facto „postaru“. „Prováděcími opatřeními není dotčena možnost daňového subjektu prokázat skutečné dodání do jiného členského státu jinými důkazními prostředky“.

Osvobození dodání zboží do jiného členského státu

V České republice je dlouhodobě aplikováno pravidlo, dle kterého plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, musí před osvobozením ověřit platné DIČ svého odběratele a toto uvést v souhrnném hlášení. Z praktického hlediska se pro plátce po novele nic nezmění. Novela Směrnice nově stanoví, že kromě podmínky přepravy zboží se nově i podmínka uvedení platného DIČ odběratele v souhrnném hlášení stává hmotněprávní podmínkou, a tudíž její nesplnění může vést k zamítnutí osvobození od daně.

Kontaktní osoba