Popis situace
V rozsudku č. j. 10 Afs 162/2021 – 50 se Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) zabýval kasační stížností správce daně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci oprávněnosti uplatnění daňových nákladů vzniklých v důsledku likvidace materiálu. Společnost, které se kasační stížnost týká, je předním dodavatelem pletacích strojů na kruhové výplety. Spor je o to, zda by náklady vzniklé v důsledku zastavení ztrátové výroby a následné likvidace materiálu na příkaz mateřské společnosti měly být kompenzovány mateřskou společností, či jsou daňovým nákladem společnosti. Mateřská společnost rozhodnutí o zastavení výroby učinila z důvodu dlouhotrvající prodělečné výrobní činnosti společnosti.
Správce daně je názoru, že předmětné náklady vznikly v souvislosti s příkazem mateřské společnosti, a jedná se tak o transakci mezi spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů a čl. 9 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Z těchto důvodů správce daně o sumu předmětných nákladů zvýšil základ daně společnosti, doměřil daň z příjmů právnických osob a vyměřil penále.
Krajský soud i NSS s názorem správce daně nesouhlasily. NSS ve svém rozhodnutí konstatoval, že se nejedná o žádný smluvní závazek, tedy ani transakci mezi spojenými osobami, ale jde o rozhodnutí o obchodním vedení společnosti. V projednávaném případě tedy podle NSS nelze aplikovat ani ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, ani čl. 9 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo.
Mezi argumenty NSS se objevuje i tvrzení, že v rámci řešení kompenzace zlikvidovaného materiálu záleží zejména na smluvním ujednání zúčastněných stran.
Závěr
NSS podpořil rozhodnutí Krajského soudu v Brně a kasační žádost zamítl. V soudním řízení bylo shledáno, že rozhodnutí mateřské společnosti představovalo obchodní vedení společnosti a nejednalo se o tzv. řízenou transakci. Mateřská společnost podle NSS jednala v souladu s péčí řádného hospodáře a konala racionální kroky zabraňující rostoucí ztrátě.
Praktické doporučení
V návaznosti na uvedený judikát doporučujeme v případě smlouvy o výrobní činnosti implementovat do smluvního ujednání ustanovení o vypořádání nákladů v případě ukončení (části) výrobní činnosti, a to i s ohledem na péči řádného hospodáře jednatele české společnosti (smluvního výrobce).
