Blíží se konec kalendářního roku a pro většinu společností také konec účetního období. Tento čas je spojen s přípravou účetní uzávěrky. V této souvislosti bychom chtěli připomenout, že v loňském roce vydala Národní účetní rada interpretaci na téma znehodnocení stálých hmotných i nehmotných aktiv.
Cílem interpretace NÚR je vyjasnit účetním jednotkám, jak postupovat při testování a vykazování znehodnocení stálých aktiv. Interpretace odpovídá primárně na otázky:
a) Kdy mají být stálá aktiva testována na znehodnocení?
b) Jaká hodnota je výsledkem testu na znehodnocení?
c) Jakým způsobem jsou stálá aktiva testována na znehodnocení?
d) Jak je případné znehodnocení zachyceno v účetní závěrce?
e) Jak přistoupit ke zrušení zaúčtovaného znehodnocení v budoucnosti, pominou-li důvody?
Účetní jednotka by měla alespoň jednou ročně otestovat znehodnocení svých hmotných a nehmotných stálých aktiv (včetně nedokončených) a zamyslet se, zda by nemohlo být aktivum znehodnocené. Existence takového předpokladu je ve většině případech založena na následujících externích a interních indikacích.
Za externí indikaci lze považovat: pokles tržní hodnoty aktiva, technologické či legislativní změny s negativním dopadem na využití aktiva, ztrátu významného zákazníka, vstup nové konkurence na trh, negativní vývoj měnového kurzu či zvýšení úrokových sazeb.
Za interní indikace lze považovat: poškození či zastarání aktiva, významné změny s negativním dopadem na účetní jednotku v rozsahu nebo způsobu, v němž je nebo bude aktivum užíváno, například plánová restrukturalizace, reorganizace, prodej aktiva či výstupy z interního výkaznictví naznačující, že ekonomická výkonnost aktiva je nebo bude horší, než se předpokládalo.
Stanovení výše znehodnocení a vykázání ztráty ze znehodnocení
V případě, že po zhodnocení indikací dojde účetní jednotka k závěru, že je stálé aktivum znehodnocené, stanoví pro dotčená aktiva nebo skupinu aktiv (tzv. penězotvornou jednotku) zpětně získatelnou částku. Zpětně získatelná částka je vyšší z:
a) reálné hodnoty aktiva snížené o náklady na uskutečnění jeho prodeje;
b) hodnoty z užívání, která představuje diskontované čisté provozní peněžní toky, které aktivum nebo penězotvorná jednotka vytváří.
Je-li do 12 měsíců očekáván prodej stálého aktiva na základě rozhodnutí vedení firmy, pak je zpětně získatelná částka stanovena ve výši reálné hodnoty snížené o náklady na uskutečnění prodeje a účetní jednotka neurčuje při zhodnocení aktiva hodnotu z užívání.
V případě, že je zpětně získatelná částka nižší než zůstatková hodnota aktiva, sníží účetní jednotka o daný rozdíl účetní (zůstatkovou) hodnotu stálého aktiva pomocí opravné položky k tomuto aktivu a zváží úpravu odpisování daného aktiva tak, aby následné odpisy reflektovaly skutečnost, že zůstatková hodnota aktiva poklesla. Dále by měla účetní jednotka posoudit potřebu upravit výši zbytkové hodnoty aktiva, pokud je na ni při odepisování aktiva brán zřetel.
Nejde-li otestovat samostatná aktiva proto, že sama o sobě nevytvářejí žádné peněžní toky nebo vytvářejí peněžní toky, které jsou závislé na peněžních tocích z jiných aktiv, seskupí účetní jednotka aktiva do skupiny do tzv. penězotvorné jednotky.
Pokud existují v účetní jednotce i tzv. celopodniková aktiva, která sama ani ve spojení s jinými aktivy negenerují peněžní toky nebo generují jen minimální peněžní toky, pak je pro účely testování přiřadí účetní jednotka k penězotvorné jednotce nebo ke skupině penězotvorných jednotek.
Celý obsah interpretace najdete na webu: http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/i-45-znehodnoceni-stalych-hmotnych-a-nehmotnych-aktiv-testovani-a-vykazovani/, a to včetně ilustrativních příkladů.
