Až na začátku roku 2021 vydalo GFŘ dlouho očekávané instrukce k praktické aplikaci ustanovení plynoucích ze směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (tzv. ATAD). Nestalo se tak však běžnou cestou aktualizace pokynu k ZDP s komentáři k jednotlivým paragrafům, resp. odstavcům, ale formou informace obsahující otázky a odpovědi, navazující obsahem na předchozí jednání sekcí KDP se zástupci státní správy.
Informace se dotýká všech nových institutů z výše uvedené směrnice, které jsou již všechny účinné pro kalendářní rok 2020, a jejichž správné zohlednění je tak nutné pro sestavení daňového přiznání k dani z příjmů již za tento rok. Těmito instituty jsou EBITDA test (omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů § 23e a § 23f ZDP), exit tax (zdanění při přemístění majetku beze změny vlastnictví § 23g ZDP), pravidla CFC (zdanění ovládané zahraniční společnosti § 38fa ZDP) a hybridní instrumenty (řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace § 23h ZDP).
Ze zajímavých témat, kterým se Informace věnuje, jmenujme například potvrzení deklarovaného výkladu státní správy, podle kterého do EBITDA testu nebudou zahrnovány kurzové rozdíly vzniklé z jistin úvěrů, ale pouze z naběhlých úroků, což může být zejména vzhledem k propadu kurzu za rok 2020 pro mnohé poplatníky informace zásadní. Na stejné logice je postavené i potvrzení obdobného přístupu k derivátům, kdy se do EBITDA testu budou zahrnovat pouze takové deriváty, které zajišťují úrok (např. zajištění úrokové sazby), zatímco zajištění jistiny úvěru zahrnováno nebude (tedy např. náklad na derivát zajišťující měnové riziko ve vztahu k jistině úvěru by zahrnován do EBITDA testu nebyl). Též byl potvrzen očekávaný výklad ve vztahu k „osvobozenému“ prahu 80 mil. Kč, který se nemění v návaznosti na délce období; na toto je vhodné upozornit zejména u poplatníků, kterým např. z důvodu fúze bylo období prodlouženo na více jak roční, a kteří se tak do uvedeného prahu nemusí v tomto „dlouhém“ období vejít.
Z dalších oblastí je důležité upozornit na potvrzení výkladu k pravidlům CFC, kdy test nízkého zdanění je nutno simulovat za zahraniční společnost identicky tak, jako by byla účtována a daněná v ČR; to tedy reálně znamená projít účetnictví společnosti, zohlednit veškeré odchylky mezi zahraničním a českým účetnictvím a následně „předanit“ podle českých předpisů. Praktickým problémům, jako je například pravděpodobná nutnost takto namáhavě a nákladně přepočítávat i předchozí období v případě daňových ztrát či otázka dopadu kurzových rozdílů (kdy česká společnost musí účtovat v CZK, čímž jí budou vznikat daňově efektivní kurzové rozdíly, zatímco zahraniční společnost bude účtovat např. vše rovnou v EUR bez vzniku kurzových rozdílů), se Informace nevěnuje. Informace též nijak blíže nerozebírá druhý nutný test pro spuštění CFC režimu, resp. absentující definici „podstatné hospodářské činnosti“.
