Rok 2020 bychom mohli označit jako rok ve znamení pandemie covid-19 nebo rok rozkvětu práce z domova. Zatímco v době před vypuknutím pandemie covid-19 byla práce z domova spíše považována za „benefit“, který zaměstnavatel zaměstnanci umožnil v určitých dnech a zaměstnanec měl vždy k dispozici i prostory kanceláře zaměstnavatele, v době pandemie byla (a je) v mnoha případech zaměstnavatelem v podstatě nařízena na základě opatření a doporučení vlády. Dá se tedy říci, že se již zcela nejedná o benefit poskytnutý ze strany zaměstnavatele, což s sebou může přinášet i jisté daňové dopady, které by zaměstnavatelé neměli zcela opomíjet.
Jelikož „doba koronavirová“ tento rok trvá déle, než by kdokoliv na jaře předpokládal, někteří zaměstnanci vykonávali práci z domova v průběhu téměř celého roku 2020. Je potřeba si uvědomit, že mohou nastat situace, kdy zaměstnanec práci z domova nemusí vykonávat na území České republiky, např. cizinci nebo pendleři, kteří mají bydliště mimo ČR. Nicméně nelze zcela vyloučit, že i občané České republiky mohou vykonávat práci z domova v aktuální situaci mimo území ČR.
Tuto situaci je tedy potřebné posuzovat nejen s ohledem na domácí (českou) daňovou legislativu, ale rovněž v souladu s platnými smlouvami o zamezení dvojího zdanění („SZDZ“), které má Česká republika uzavřené s mnoha státy. Může totiž nastat situace, že někteří zaměstnanci práci z domova mimo ČR vykonávají již déle než 183 dní, což by mohlo mít pro českého zaměstnavatele jisté daňové dopady, např. riziko vzniku stálé provozovny v jiném státě, změna daňové rezidence zaměstnance a s tím související dopady ohledně zdaňování mzdy zaměstnance v ČR, příp. povinnosti odvodu záloh ze mzdy v zahraničí, změna příslušnosti k předpisům sociálního a zdravotního pojištění atd.
Ze strany OECD bylo vydáno doporučení, co je důležité zvažovat při aplikaci a výkladu SZDZ v důsledku situace kolem pandemie covid-19, a proto nelze zcela opomíjet dopady, které může práce z domova mimo ČR pro české zaměstnavatele přinést. Mnohé státy zavedly opatření, na základě kterých zaměstnanci vykonávali (a vykonávají) práci převážně z domova ve státě, který se liší od státu jejich zaměstnání (resp. sídla zaměstnavatele). Některé státy (např. Irsko) vydaly nařízení, že nebude zohledňovat fyzický výkon zaměstnance v Irsku pro účely posouzení daňových dopadů společnosti, pokud fyzická přítomnost je v důsledku restrikcí spojených s volným pohybem a cestováním souvisejícím s covid-19. V praxi tedy může docházet k rozdílnému výkladu a aplikaci smluv o zamezení dvojího zdanění a každá situace by měla být posouzena individuálně z pohledu relevantní SZDZ a rovněž daňové legislativy a její aplikace v dotčených státech.
Kromě zdaňování mezd nelze zcela opomenout i oblast sociálního a zdravotního pojištění, které je v rámci EU koordinováno evropskými koordinačními nařízeními. Jelikož v první vlně platily přísné restrikce ohledně cestování, a zaměstnanci tedy museli zůstat ve státě svého bydliště a pracovat z domova, mohlo tím dojít ke změně skutečností, dle kterých byla určena příslušnost k právním předpisům sociálního a zdravotního pojištěni a vystaven tzv. A1 certifikát.
Na tuto situaci reagovala ČSSZ vydáním informací, že mimořádná opatření přijatá kvůli pandemii covid-19 nejsou relevantní změnou okolností odůvodňující změnu použitelných právních předpisů, resp. změnu státu pojištění. Aktuálně však již tak striktní omezení ohledně volného pohybu osob nejsou, a proto v případě, že došlo ke změně situace a tím i rozhodných skutečností u některých zaměstnanců (např. práce z domova již umožněna na pravidelné bázi), je potřeba posoudit, zda je správně určen stát pojištění a zda není zaměstnavatel a zaměstnanec povinen informovat příslušné instituce o změně a požádat o vystavení nového A1 certifikátu dle změněných skutečností.
Zaměstnavatelům doporučujeme mít informaci, příp. vést jistou formu evidence, kde se jejich zaměstnanci zdržují a kde vykonávají práci z domova. Pokud by došlo ke změně rozhodných skutečností, které by mohly mít dopad na zdanění příjmů ze závislé činnosti, doporučujeme provést potřebné úpravy v rámci mzdové agendy ještě v rámci roku 2020, resp. do data podání vyúčtování ze závislé činnosti za rok 2020.
Pro další informace k této oblasti se obraťte na Martinu Laubert Smilnickou, e-mail: martina.smilnicka@tpa-group.cz.