Minulý rok přinesl pro fyzické osoby řadu významných změn, které je třeba si připomenout, abychom při sestavování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2021 neudělali zbytečné chyby.
Nedostupnost elektronického formuláře
Finanční správa na svém webu upozornila veřejnost na skutečnost, že z důvodu probíhající aktualizace databáze formulářů není zatím bohužel možné zpracovat a odeslat elektronický formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 ve stanoveném formátu a struktuře.
Elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 ve stanoveném formátu a struktuře bude umožněno v průběhu února 2022 zveřejněním nového formuláře (a příslušných XSD schémat).
Od 1. 1. 2021 platí povinnost podávat daňové přiznání k daním z příjmů výhradně elektronicky pouze pro držitele datové schránky zřízené ze zákona, tj. netýká se držitelů datových schránek zřízených na žádost. Povinnost učinit podání elektronicky se týká u daně z příjmů fyzických osob pouze případů, kdy za poplatníka činí podání daňového přiznání profesionální zástupce (typicky daňový poradce či advokát), který má pro roli zástupce datovou schránku ze zákona zřízenu, a dále v případě, že má poplatník zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Lhůta pro podání přiznání
Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů zůstává beze změny. I nadále činí tři kalendářní měsíce. V základní lhůtě bude přiznání k dani z příjmů za rok 2021 podáno do 1. dubna 2022.
Základní tříměsíční lhůta se prodlouží na 4 měsíce, a to za předpokladu, že přiznání není podáno v základní lhůtě pro podání daňového přiznání a následně je podáno daňovým subjektem elektronicky. Smyslem této změny je podpora elektronizace správy daní. S prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání je spojeno i prodloužení lhůty splatnosti, ale na druhou stranu také posunutí okamžiku vzniku vratitelného přeplatku, je-li výsledkem daňového přiznání přeplatek na dani z příjmů. Přeplatek totiž bude v případě prodloužení lhůty vyměřen až k poslednímu dni čtyřměsíční lhůty, což znamená, že se posune i okamžik, od kterého běží lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku.
Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů se prodlužuje na šest měsíců po uplynutí zdaňovacího období pouze za předpokladu, že přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a následně daňové přiznání podá daňový poradce. Zcela je vypuštěna ta část ustanovení, která vymezovala, kdy je třeba uplatnit u správce daně související plnou moc. Nově (od roku 2021) totiž není podstatné, kdy je plná moc u správce daně uplatněna, může to být klidně i po uplynutí základní lhůty pro podání daňového přiznání, tedy kdykoli po 1. dubnu následujícího kalendářního roku.
Pro úplnost doplňujeme, že pokud by se jednalo o fyzickou osobu (účetní jednotku) se zákonnou povinností auditu účetní závěrky, lhůta by se taktéž prodlužovala na šest měsíců.
Celou situaci okolo lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů lze znázornit následující tabulkou, ze které vyplývá, jak se změní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů dle toho, kdy, jak a kým je daňové přiznání podáno. Předpokladem je skutečnost, že daňový subjekt nepodléhá povinnému auditu, a dále skutečnost, že u těch subjektů, u kterých je jako forma podání uvedena hodnota „papírově“, není povinnost podat přiznání k dani z příjmů dle § 72 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) elektronicky.
| Fyzická osoba | Skutečný den podání daňového přiznání | Formát podání daňového přiznání | Zákonná lhůta pro podání daňového přiznání |
| Bez daňového poradce | 25. března | papírově | 1. dubna |
| 25. března | elektronicky | 1. dubna | |
| 25. dubna | papírově | 1. dubna | |
| 25. dubna | elektronicky | 1. května | |
| S daňovým poradcem | 25. března | elektronicky | 1. dubna |
| 25. dubna | elektronicky | 1. července | |
| 17. června | elektronicky | 1. července |
Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání s sebou nese samozřejmě i posunutí okamžiku, od kterého běží lhůta pro stanovení daně dle § 148 daňového řádu, případně dle § 38r zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), vznikla-li ve zdaňovacím období daňová ztráta.
Zrušení superhrubé mzdy
Nejzásadnější změnou, kterou přinesl zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále také jen „daňový balíček“), který nabyl účinnosti v drtivé většině ustanovení dnem 1. ledna 2021, je zrušení superhrubé mzdy dle § 6 odst. 12 ZDP. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti již není příjem ze závislé činnosti navýšen o pojistné, které je povinen z příjmu zaměstnance odvést zaměstnavatel. Základem daně je pouze příjem ze závislé činnosti (hrubá mzda).
Pokud budeme mít například zaměstnance, který uplatňuje pouze základní slevu na dani a který má hrubý příjem 50 tis. Kč měsíčně, pak si měsíčně polepšil vlivem zrušení superhrubé mzdy o necelé 3 tis. Kč.
Sazby daně z příjmů fyzických osob
Daňový balíček změnil také sazby daně z příjmů fyzických osob. S účinností od 1. ledna 2021 došlo k úplnému zrušení solidárního zvýšení daně a zavedení dvou progresivních daňových sazeb, a to ve výši 15 % a 23 %. Sazba daně ve výši 23 % se použije pouze na tu část základu daně, která přesahuje 48násobek průměrné mzdy. A protože průměrná mzda pro rok 2021 činí 35 441 Kč, pak se tato sazba daně aplikuje pouze za předpokladu, že celkový základ daně poplatníka převýší částku 1 701 168 Kč, a to ještě pouze na tu část základu daně, která převyšuje tuto částku. Solidární zvýšení daně dopadalo pouze na poplatníky, kteří měli příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, nová progresivní sazba daně ve výši 23 % dopadá na celkový základ daně bez ohledu na to, jakými příjmy je tvořen. To je zásadní rozdíl, a proto může být výsledné zdanění vysokopříjmových poplatníků v roce 2021 podstatně vyšší, než tomu bylo v roce 2020.
A protože se výše průměrné mzdy každoročně mění, mění se i hranice, od které se progresivní sazba ve výši 23 % aplikuje. Průměrná mzda pro rok 2022 činí 38 911 Kč, rozhodná částka (48násobek průměrné mzdy) tak pro rok 2022 činí 1 867 728 Kč.
Základní sleva na poplatníka
Základní sleva na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se s účinností od 1. ledna 2021 zvýšila z původních 24 840 Kč na 27 840 Kč. Měsíční výše základní slevy na poplatníka se zvýšila z 2 070 Kč na 2 320 Kč.
Součástí daňového balíčku (zákona č. 609/2020 Sb.) je další navýšení základní slevy na poplatníka, a to s účinností od 1. ledna 2022, od kdy došlo k navýšení základní slevy na dani o další 3 000 Kč. Od 1. ledna 2022 tak základní sleva na dani činí 30 840 Kč, což znamená, že měsíční sleva na dani činí 2 570 Kč.
Daňové zvýhodnění
Současně s legislativní úpravou přídavků na děti došlo od července 2021 i ke zvýšení daňového zvýhodnění na děti. Zvýhodnění na první dítě se nemění, zvyšuje se však daňové zvýhodnění na druhé dítě (z 19 404 na 22 320 Kč ročně, měsíčně z 1 617 na 1 860 Kč) a na třetí a každé další dítě (z 24 204 na 27 840 Kč ročně, měsíčně z 2 017 na 2 320 Kč). Vyšší částky daňového zvýhodnění se použijí zpětně od 1.1.2021, ale až při ročním zúčtování daně za celý rok 2021 nebo v daňovém přiznání za rok 2021. Při zúčtování měsíční mzdy se vyšší částky daňového zvýhodnění použijí až od ledna 2022, nikoli tak například již za červenec 2021, kdy novelizační zákon nabyl účinnosti.
Současně se zvýšením částek daňového zvýhodnění se ruší maximální částka měsíčního daňového bonusu (5 025 Kč), tato změna se poprvé aplikuje při zpracování mezd za leden 2022. Připomeňme si, že maximální výše ročního bonusu 60 300 Kč byla zrušena s účinností od 1. ledna 2021.
Úroky z úvěru na bydlení
Fyzická osoba může svůj základ daně snížit o úroky zaplacené v souvislosti s úvěrem na bydlení (§ 15 odst. 3 ZDP). Historicky bylo možné takto základ daně snížit až o 300 000 Kč, s účinností od 1. ledna 2021 byl limit snížen na 150 000 Kč.
Z přechodných ustanovení zákona č. 386/2020 Sb. (zákona, který limit snížil) vyplývá, že nový limit se použije na úvěrové finanční nástroje použité na financování bytových potřeb obstaraných 1. ledna 2021 a později. Na úroky z úvěrových finančních nástrojů použitých před účinností novely se použije i nadále původní limit 300 000 Kč.
Bezúplatná plnění – dary
V průběhu roku 2021 vstoupila v účinnost novela zákona o daních z příjmů, která zvyšuje limit pro odpočet darů pro fyzické i právnické osoby. Základ daně z příjmů lze totiž snížit o dary poskytnuté na vzdělání, kulturu, školství, tělovýchovu, charitu, náboženství a mnohé další.
U fyzických osob se limit zvyšuje z původních 15 % na 30 % základu daně a novou výši je možné uplatnit v daňových přiznáních za léta 2020 a 2021. Minimální souhrnná výše darů zůstává 1 000 Kč.
Osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí
Časový test pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP byl prodloužen z pěti na deset let. Od daně z příjmů se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva a jejich prodejem dobu 10 let. Z přechodných ustanovení vyplývá, že nová lhůta pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí se aplikuje pouze za předpokladu, že nemovitá věc byla fyzickou osobou nabyta po účinnosti novely, tj., byla nabyta 1. ledna 2021 a později. Pokud je prodávána nemovitá věc, která byla nabyta před účinností novely, pak se na příjem z prodeje aplikuje původní (pětiletá) lhůta pro osvobození. Na druhou stranu byla do § 4 odst. 1 písm. b) ZDP doplněna možnost osvobodit příjem z prodeje nemovité věci z titulu použití inkasovaných peněžních prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby.
