Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku z letošního února vymezil k povinnosti zveřejňovat účetní závěrky ve sbírce listin. Potvrdil, že i pouhé opožděné nebo chybějící zveřejnění účetní závěrky naplňuje znaky přestupku – a to bez ohledu na to, zda firmě nebo jejím obchodním partnerům vznikla konkrétní škoda.
O co v případu šlo?
Finanční úřad uložil společnosti napomenutí za to, že v zákonné lhůtě nezveřejnila účetní závěrku za rok 2021 ve sbírce listin obchodního rejstříku, přičemž na toto pochybení přišel z vlastní iniciativy. Společnost se bránila žalobou i kasační stížností a argumentovala zejména tím, že její pochybení nemělo žádný negativní dopad a správní orgány nedostatečně odůvodnily společenskou škodlivost jednání. Dle jejích slov správce daně postupoval „šikanózně“ s cílem poškodit společnost, když si sám vyhledal informace ve veřejném rejstříku.
Nejvyšší správní soud však všechny tyto námitky odmítl a potvrdil postup finančního úřadu i krajského soudu. Zdůraznil, že povinnost zveřejňovat účetní závěrky není administrativní formalita, ale slouží k ochraně důležitého veřejného zájmu – transparentnosti podnikatelského prostředí.
Soud také jednoznačně potvrdil, že finanční úřad může v rámci své vyhledávací činnosti nahlížet do veřejných rejstříků a zjišťovat, zda daňové subjekty plní své zákonné povinnosti, a to bez jejich vědomí či součinnosti.
Co si z rozsudku odnést do praxe?
Rozsudek je potvrzením poměrně jasného přístupu soudů k této povinnosti dle zákona o účetnictví. Pro firmy z něj plyne několik doporučení.
- Zveřejnění účetní závěrky hlídejte systematicky – ideálně jako závazný bod při zpracování účetní závěrky.
- Nespoléhejte na to, že se nic nestane, pokud závěrka nikomu nechybí.
- Argumenty o nulové škodě neobstojí, protože absence škody ≠ absence přestupku.
Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin ukládá zákon o účetnictví, a pokud podnik tuto povinnost nesplní, narušuje důvěru v trh jako celek, i když nelze prokázat konkrétní újmu. Účetní jednotky, které mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejní spolu s výroční zprávou do 30 dnů od ověření a schválení příslušným orgánem. Nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne. Správní orgány mohou dodržování této povinnosti aktivně sledovat, vyhledávat si informace a případné porušení sankcionovat. Za tento přestupek může být uložena pokuta až do výše 3 % hodnoty netto aktiv.
Nejste si jisti, že jsou vaše účetní povinnosti v pořádku? Napište nám – rádi vám pomůžeme udržet účetnictví i související povinnosti pod kontrolou.
Autoři: Monika Wicková, Alexander Orlovskij
