V předchozím článku jsme shrnuli základní pravidla pro rozhodování o výplatě vlastního kapitálu. Nyní se zaměříme na praktickou aplikaci bilančních testů podle zákona o obchodních korporacích na konkrétním příkladu.
Klíčové sdělení je jednoduché: samotný kladný výsledek hospodaření ještě neznamená, že společnost může celý zisk vyplatit. Před rozhodnutím valné hromady je nutné ověřit nejméně dva bilanční limity – test částky k rozdělení podle § 34 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (ZOK) a test vlastního kapitálu podle § 40 odst. 1 ZOK. Teprve nižší z výsledných částek určuje praktický strop pro rozdělení.
Modelový příklad
Akciová společnost vykazuje v řádné účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2025 tyto položky vlastního kapitálu. Částky jsou uvedeny zjednodušeně v jednotkách.
Řádek | Popis položky | Částka |
A. | Vlastní kapitál | 750 |
A.I. | Základní kapitál | 700 |
A.I.1. | Základní kapitál | 700 |
A.II. | Ážio a kapitálové fondy | -120 |
A.II.2. | Kapitálové fondy | -120 |
A.II.2.2 | Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků | -120 |
A.III. | Fondy ze zisku | 20 |
A.III.2. | Statutární a ostatní fondy | 20 |
A.IV. | Výsledek hospodaření minulých let | 50 |
A.IV.1 | Nerozdělený zisk minulých let | 50 |
A.V. | Výsledek hospodaření běžného účetního období | 100 |
K položkám rozvahy jsou podstatné dvě poznámky. Záporný oceňovací rozdíl z přecenění majetku a závazků vykázaný na řádku A.II.2.2. představuje přecenění realizovatelných cenných papírů do vlastního kapitálu, jedná se o ztrátu, která v budoucnu ovlivní výsledek hospodaření, až budou např. cenné papíry prodány.
Položka A.III.2. vykazuje Sociální fond ve výši 20, ten je určen na potřeby zaměstnanců a jeho čerpání se řídí kolektivní smlouvou. Proto se pro účely § 40 odst. 1 ZOK považuje za fond, který nelze rozdělit mezi akcionáře.
První test: částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 ZOK
Co test ověřuje? Zda navrhovaná částka nepřekračuje účetní zdroje, které zákon připouští k rozdělení. Základem je součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může společnost použít podle svého uvážení, po odečtení povinných přídělů do fondů.
Výpočet: 100 + 50 + 0 = 150.
Podle prvního testu by tedy společnost měla k rozdělení maximálně 150. Do výpočtu nevstupuje sociální fond, protože není určen k volnému použití, ani záporný oceňovací rozdíl, protože nejde o fond použitelný podle uvážení společnosti.
Závěr prvního testu: společnost by z pohledu § 34 odst. 2 ZOK mohla rozdělit nejvýše 150.
Druhý test: zachování vlastního kapitálu podle § 40 odst. 1 ZOK
Co test ověřuje? Zda se vlastní kapitál společnosti již nachází, nebo by se po rozdělení dostal, pod zákonem chráněnou hranici. Touto hranicí je upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.
V našem příkladu činí vlastní kapitál 750. Zákonem chráněná hranice je 700 základního kapitálu + 20 sociálního fondu, tedy 720.
Výpočet: 750–720 = 30.
Společnost proto nesmí rozdělit 150, přestože by tato částka prošla prvním testem. Po výplatě 150 by vlastní kapitál klesl na 600, tedy hluboko pod hranici 720. Rozhodnutí valné hromady o takovém rozdělení by nemělo právní účinky.
Závěr druhého testu: maximální částka, kterou lze rozdělit, je 30.
Výsledek: rozhoduje přísnější limit
Oba testy je nutné posuzovat současně. První test v našem příkladu umožňuje rozdělit až 150, druhý test však připouští pouze 30. Prakticky použitelný limit je proto 30.
Test | Výsledek | Dopad |
§ 34 odst. 2 ZOK | 150 | účetní zdroje k rozdělení |
§ 40 odst. 1 ZOK | 30 | limit podle zachování vlastního kapitálu |
Maximální částka k rozdělení | 30 | rozhoduje nižší částka |
Na co si dát pozor v praxi
- První test neurčuje automaticky částku, kterou lze bezpečně vyplatit. Určuje pouze horní hranici zdrojů, které lze vůbec zvažovat k rozdělení.
- Druhý test může výplatu významně omezit, zejména pokud vlastní kapitál snižuje o položky přecenění nebo vykázané vlastní podíly.
- Fondy určené zákonem, stanovami, společenskou smlouvou nebo vnitřním pravidlem ke konkrétnímu účelu nelze považovat za volně rozdělitelné.
- Pokud společnost vykazuje v aktivech neodepsané náklady na vývoj, je nutné provést také kontrolu podle § 40 odst. 2 ZOK.
- Po rozhodnutí valné hromady musí statutární orgán před samotnou výplatou provést ještě insolvenční test podle § 40 odst. 3 ZOK.
Doporučení pro statutární orgány
K návrhu na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů doporučujeme připravit krátký písemný podklad, který bude obsahovat výpočet obou bilančních testů, identifikaci nerozdělitelných fondů a stručné zdůvodnění, proč jsou navrhované zdroje skutečně použitelné pro výplatu. Tento podklad by měl být k dispozici před rozhodnutím valné hromady a následně i před samotnou výplatou.
V našem příkladu z účetního pohledu existují zdroje ve výši 150, ale zákonný limit podle vlastního kapitálu dovoluje rozdělit pouze 30. Vyšší částka by byla v rozporu se zákonem o obchodních korporacích.
