19. listopadu 2026
Doba čtení: 5
minuty
news
Nejvyšší soud se poprvé výslovně zabýval přípustností velikostní přirážky v diskontní míře při stanovení přiměřeného protiplnění. Rozsudek přináší důležité vodítko pro znalce, společnosti i akcionáře, současně však potvrzuje, že rozhodující zůstává odborné a přezkoumatelné odůvodnění zvoleného postupu.
Předmětem řízení bylo přezkoumání přiměřenosti protiplnění při vytěsnění menšinových akcionářů (squeeze-out). Jedním z určujících témat byl postup znalecké kanceláře, která při ocenění společnosti metodou diskontovaných peněžních toků zahrnula do nákladů vlastního kapitálu také přirážku za velikost společnosti. Její použití zvýšilo diskontní míru, a tím snížilo výslednou hodnotu oceňovaného závodu. Dovolatelé namítali, že velikostní efekt není jednoznačně přijímán odbornou veřejností a že velikostní přirážka nemá být při stanovení přiměřeného protiplnění použita. Nejvyšší soud proto posuzoval, zda je tato přirážka slučitelná s požadavkem spravedlivého vypořádání vytěsňovaných akcionářů podle § 390 zákona o obchodních korporacích.
Pro závěr Nejvyššího soudu je zásadní rozlišení mezi přirážkou uplatněnou na úrovni podniku a diskonty vztahujícími se k postavení konkrétního akcionáře. Diskont za minoritu snižuje hodnotu podílu z důvodu omezené možnosti jeho vlastníka ovlivňovat činnost společnosti. Diskont za omezenou obchodovatelnost obdobně vychází z nižší likvidity konkrétních akcií. Takové diskonty jsou při squeeze-outu v zásadě nevhodné, protože vytěsňovanému akcionáři má být nahrazena odpovídající část hodnoty celého podniku.
Velikostní přirážka má podle Nejvyššího soudu jinou povahu. Zohledňuje rizikovost spojenou s velikostí oceňované společnosti a působí prostřednictvím nákladů vlastního kapitálu na hodnotu podniku jako celku. Nedopadá tedy pouze na minoritního akcionáře, ale shodně se promítá do hodnoty připadající na všechny akcie.
Nejvyšší soud uzavřel, že vychází-li soud při určení přiměřeného protiplnění z hodnoty závodu stanovené výnosovou metodou, lze při stanovení této hodnoty v rámci diskontní míry zpravidla použít velikostní přirážku. Výjimkou mohou být zvláštní okolnosti konkrétního případu. Rozhodnutí však nezavádí povinnost používat velikostní přirážku při každém ocenění ani nestanoví její závaznou výši. Potvrzuje pouze, že velikostní přirážka není z povahy ocenění pro účely squeeze-outu vyloučena. Její použití musí vycházet z běžně používaných oceňovacích metod a praktik a v konkrétním posudku musí být odborně, logicky a přezkoumatelně odůvodněno.
Jaké jsou dopady do znalecké praxe
Rozsudek přesouvá pozornost od obecné otázky, zda je velikostní přirážka přípustná, ke konkrétnímu posouzení, zda byla správně stanovena a dostatečně vysvětlena. Znalecká kancelář by proto neměla pouze převzít sazbu z databáze, ale musí doložit její vazbu na charakteristiky oceňované společnosti a na konstrukci diskontní míry.
Znalecký posudek by měl zejména vysvětlit:
- proč je velikost společnosti v daném ocenění relevantním rizikovým faktorem;
- podle jakého ukazatele byla velikost podniku posuzována a z jakých dat přirážka vychází;
- proč jsou použitá data přenositelná na oceňovanou společnost;
- zda není stejné riziko již zachyceno ve finančním plánu, koeficientu beta nebo jiné složce diskontní míry;
- jaký dopad má přirážka na náklady kapitálu a výslednou hodnotu podniku.
Stejnou pozornost je vhodné věnovat i rozhodnutí velikostní přirážku nepoužít. Nulová hodnota by měla být výsledkem odborného posouzení konkrétních podmínek, nikoli pouhého obecného odmítnutí velikostního efektu. Pro zvýšení transparentnosti může být vhodné doplnit také citlivostní analýzu, která ukáže dopad různých úrovní přirážky na výslednou hodnotu společnosti.
Soud zkoumá přesvědčivost, nikoli odbornou správnost metody
Nejvyšší soud současně připomněl hranice soudního přezkumu. Volba oceňovací metody a její konkrétní aplikace jsou odbornými otázkami náležejícími znalecké kanceláři. Soud nemá odborný úsudek znalecké kanceláře nahrazovat vlastním posouzením. Musí však ověřit, zda je posudek úplný, zda jeho závěry vycházejí z nálezu, jsou logicky odůvodněné a nejsou v rozporu s ostatními důkazy.
Kvalita vysvětlení zvoleného postupu je proto klíčová nejen pro správnost ocenění, ale také pro jeho obhajitelnost v soudním řízení. Čím významnější je dopad velikostní přirážky na výslednou hodnotu, tím podrobnější by mělo být její odborné zdůvodnění.
Rozsudek přináší důležité vyjasnění metodického rámce pro ocenění při squeeze-outu. Velikostní přirážka může být legitimní součástí diskontní míry, nejde však o automatický ani univerzální parametr. Rozhodující zůstává její vazba na konkrétní oceňovanou společnost, kvalita použitých dat a srozumitelné vysvětlení dopadu na výslednou hodnotu.
Pro společnosti, znalecké kanceláře i akcionáře to znamená menší nejistotu ohledně samotné přípustnosti velikostní přirážky, ale současně vyšší důraz na transparentnost a přezkoumatelnost ocenění. Rozhodnutí tak neposkytuje mechanický návod, nýbrž potvrzuje odpovědnost znalecké kanceláře za promyšlenou a řádně zdokumentovanou aplikaci oceňovacích postupů.
Potřebujete posoudit nastavení diskontní míry nebo metodiku ocenění?
Tým TPA Valuation & Advisory vám rád pomůže s odborným posouzením ocenění a jeho metodického odůvodnění.
Autoři: Tomáš Vrzala, Matěj Jenka