6. December 2023
Doba čtení: 3
minuty
news
V samostatném článku tohoto newsletteru Vás podrobně informujeme o zavedení funkční měny do zákona o účetnictví. V této souvislosti vyvstává otázka, za jakých podmínek se může česká nemovitostní společnost rozhodnout o přechodu na euro jako na svou funkční měnu.
Při rozhodování bude nutné individuálně zvážit situaci v každé jednotlivé nemovitostní společnosti, a to na základě uvedených kritérií primárního ekonomického prostředí dle IAS 21. Úvahy s tím spojené by se daly shrnout do následujících bodů:
- Měna nájmů: Možné zavedení eura jako funkční měny indikuje situace, kdy euro je hlavní měnou, která ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb společnosti. Pokud by např. všechny nájmy společnosti byly uzavřeny v eurech, dalo by se o tomto faktoru uvažovat jako o indikátoru možného přechodu na euro jako funkční měny.
- Měna země: Měna země, jejíž konkurenční síly a právní předpisy převážně určují ceny zboží a služeb, bude vždy česká koruna, pokud se nemovitost bude nacházet na území České republiky. Tento indikátor bude argumentaci pro euro jako funkční měnu vždy oslabovat.
- Měna nákladů: Pro zavedení eura jako funkční měny by indikovalo, kdyby náklady společnosti byly hlavní měrou vyjádřeny v eurech. Dá se očekávat, že v mnohých případech bude tento faktor nejasný.
- Měna financování: Podpůrným kritériem je měna, ve které společnost vytváří zdroje z finančních aktivit. Pokud by např. hlavním zdrojem financování společnosti byly půjčky v eurech, popř. vlastní kapitál byl společnosti poskytnut v eurech, dalo by se i zde uvažovat o tomto faktoru jako o indikátoru možného přechodu na euro jako funkční měny.
- Měna na účtech: Dalším indikátorem pro možný přechod na euro by byl fakt, kdyby společnost kumulovala své provozní příjmy v eurech. Zde se dá očekávat, že nemovitostní společnost bude držet peníze na účtech jak v eurech, tak v korunách. Pokud by ale prostředky kumulované z aktivit společnosti byly drženy z velké části v eurech a eurový stav účtů by tak byl výrazně vyšší než korunový, dalo by se o tomto kritériu také uvažovat jako o podpůrném indikátoru možného přechodu na euro jako funkční měny.
Dá se očekávat, že u české nemovitostní společnosti nebude hodnocení výše zmíněných ukazatelů jednoznačné. V takovém případě určí vedení společnosti funkční měnu na základě vlastního úsudku, přičemž ukazatele 1) – 3) mají při zvažování přednost a ukazatele 4) – 5) jsou podpůrné.
Na základě výše uvedených úvah si myslíme, že indikátory přechodu na funkční měnu euro pro českou nemovitostní společnost nebudou většinou jednoznačné. Pokud však (i) bude mít společnost nájmy, financování a bankovní účty v eurech (body 1, 4 a 5), (ii) náklady společnosti budou z velké části v eurech a (iii) management společnosti určí na základě těchto ukazatelů, že euro nejvěrněji reprezentuje ekonomické účinky transakcí společnosti, přechod na funkční měnu by měl být možný. Zde je však třeba znovu upozornit, že situaci každé společnosti je třeba posuzovat individuálně a případný přechod na euro doporučujeme dopředu prodiskutovat s auditorem společnosti.
V závěru podotýkáme, že v praxi považujeme možnost přechodu na funkční měnu americký dolar a britskou libru za obecně možnou, vzhledem k ekonomické realitě v České republice však za nepravděpodobnou.