Na konci září 2025 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena rozsáhlá novela ZDP, která je součástí tzv. doprovodného zákona k novému zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JHMZ). Přestože hlavním cílem této legislativní změny je zavedení JHMZ, novela ZDP přináší i řadu samostatných úprav, které se přímo dotknou zdaňování fyzických osob. Většina ustanovení začne být účinná od 1. ledna 2026, některá ustanovení až později.
Vzhledem k tomu, že se jedná o změny, které mají významný dopad na zdanění fyzických osob, v následujícím textu vám přinášíme přehled klíčových změn. Pouze předem upozorňujeme, že tento přehled nezahrnuje změny okolo zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, které jsou natolik rozsáhlé, že jim budeme věnovat separátní článek.
Nové vymezení nepeněžních benefitů osvobozených od daně
Jedna z nejzásadnějších změn, kterou novela ZDP přináší, je definice nepeněžního plnění, které může být u zaměstnance osvobozeno od daně jako zaměstnanecký benefit, aktuálně označované také jako zdravotní a volnočasové benefity. Nově zákon výslovně stanoví, že takové plnění nesmí mít povahu mzdy, platu, odměny ani náhrady za ušlý příjem.
Zákonodárce touto úpravou reaguje na judikaturu NSS, která posvětila přístup mnoha zaměstnavatelů spočívající v převedení části odměny za výkon práce do naturální mzdy (tj. zaměstnaneckých benefitů), a tím tak umožnila aplikovat osvobození od daně dle výše uvedeného ustanovení. Cílem této úpravy je přesnější vymezení, jaké plnění představuje zaměstnanecký benefit, u kterého lze za splnění dalších podmínek využít osvobození od daně, resp. že plnění, které má vazbu na vykonanou práci pro zaměstnavatele, představuje zdanitelný příjem bez ohledu na to, v jaké formě je zaměstnavatelem poskytnut.
GFŘ již k této úpravě vydalo Metodickou informaci, která má zaměstnavatelům pomoci se správným výkladem uvedené úpravy.
Nová pravidla pro povinnost podat daňové přiznání
Zákonodárci také rozšířili seznam situací, při kterých dané osobě vznikne povinnost podat daňové přiznání. Konkrétně se jedná o situaci:
- českého daňového nerezidenta s příjmy ve formě odměny člena orgánu právnické osoby se sídlem na území ČR, pokud tyto příjmy v úhrnu přesáhnou 36násobek průměrné mzdy;
- poplatníka, který byl alespoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jehož daň za daný rok není rovna paušální dani.
Prvně zmíněná situace reaguje na zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti u tohoto druhu příjmu vypláceného českým daňovým nerezidentům za účelem eliminace negativních rozpočtových dopadů. Druhá situace pouze explicitně ukotvuje již dříve aplikované pravidlo.
Kdy plátce daně nemusí srážet zálohy zaměstnancům
V minulosti docházelo k nejednotnému výkladu ze strany správce daně v oblasti srážení záloh na daň z příjmů zaměstnance (českého daňového rezidenta), který byl v rámci konceptu mezinárodního pronájmu pracovní síly vyslán k jinému subjektu v zahraničí. Dle prvního výkladu měl právní zaměstnavatel, který takto pronajal svého zaměstnance do zahraničí, stále povinnost srážet zálohy na daň z příjmů dotyčného zaměstnance. Pokud chtěl být této povinnosti zproštěn, musel správce daně písemně požádat o zrušení této povinnosti. Dle druhého výkladu měl právní zaměstnavatel daň automaticky přestat srážet, neboť při pronájmu zaměstnance do zahraničí přestával být v postavení tzv. plátce daně. V některých případech žádost správce daně posoudil a následně rozhodl (při následování prvního výkladu), v jiných žádost shledal jako nepřípustnou a řízení zastavil (pokud zastával druhý výklad).
Existence nejednotného výkladu však díky této novele ZDP končí, neboť doplňuje, že právní zaměstnavatel nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů zaměstnance, který vykonává práci v zahraničí v rámci konceptu mezinárodního pronájmu pracovní síly pro jiný subjekt sídlící v zahraničí. V souvislosti s touto úpravou také automaticky odpadá povinnost právního zaměstnavatele žádat správce daně o zrušení povinnosti srážet zálohy na daň z příjmů dotyčného zaměstnance.
Zrušení povinnosti registrovat se jako plátce příjmu ze závislé činnosti
V rámci novely ZDP se ruší také povinnost plátce daně, který je plátcem příjmů ze závislé činnosti, podat příslušnému správci daně přihlášku k registraci k dani z příjmů. Nicméně, se nejedná o zrušení jedné povinnosti, nýbrž nahrazení jedné povinnosti druhou – registrační povinnost bude stále existovat, jen bude od 1. dubna 2026 upravována zákonem o JHMZ. Tématu JHMZ se budeme věnovat v samostatném článku.
Závěrem
Novela ZDP představuje další krok ve snaze modernizovat daňový systém a propojit jej s novým JHMZ. Současně ale potvrzuje dlouhodobý trend, kdy je ZDP často novelizován a jednotlivé změny bývají komplexní a nepřehledné. Pokud si nejste jisti, jak se vás či vaší společnosti tyto změny dotknou, neváhejte se na nás obrátit.
Autor: Martina Laubert Smilnická, Daniel Mechl
