V následujícím článku bychom rádi upozornili na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které se týká daňového odpisování majetku, který ale zároveň neeviduje daňový subjekt ve svém účetnictví. Účetní jednotka vykázala ve svém daňovém přiznání odpisy z hmotného majetku, které však při následné kontrole finanční úřad neakceptoval a doměřil daňovému subjektu daň. Důvod? Majetek nebyl evidován v účetnictví podle zákona o účetnictví.
I přesto, že účetní jednotka neevidovala majetek na účtech účtové skupiny 02, předložila správci daně relevantní inventární karty a prokázala, že majetek je skutečně pořízený a způsobilý k užívání. Krajský soud v Ostravě dal za pravdu společnosti, neboť konstatoval, že majetkové karty a evidence odpisů mohou postačit, i když majetek není zaúčtován přímo na účtech majetku.
Finanční úřad podal kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu a ten ji zamítl. NSS zdůraznil, že pokud jsou splněny všechny ostatní zákonné podmínky pro odpisování podle § 26 zákona o daních z příjmů (majetek je způsobilý k obvyklému užívání, odpisy spočítané správně, majetek prokazatelně existuje), není automaticky podmínkou uznání odpisů, aby majetek byl vedle inventárních karet také plně zachycen v účetnictví podle zákona o účetnictví. Daňový subjekt tak může prokázat splnění podmínek pro odpis jinými důkazními prostředky, než je účetnictví – například právě inventárními kartami, doklady o pořízení apod.
Dále NSS upozornil, že výklad zákona jako sankční normy, která by vylučovala odpisy jen proto, že majetek není účetně evidován, by byl nespravedlivý a nepřijatelný. Daňový zákon nemá sloužit k tomu, aby penalizoval poplatníka za formální nedostatky, pokud je majetek reálně pořízen a užíván.
Závěrem lze konstatovat, že tento rozsudek se staví proti účetním formalismům, které samy o sobě nemohou automaticky zablokovat daňové odpisy, pokud je poplatník schopen prokázat reálné pořízení a užívání majetku jinými prostředky než účetní evidencí. To představuje pozitivní precedent pro ty, kteří mají majetek mimo majetkové účty, ale splňují ekonomickou podstatu odpisování.
Pozor však na správnost účetnictví! Ačkoliv Nejvyšší správní soud v tomto případě rozhodl ve prospěch daňového poplatníka, nelze přehlédnout formální nedostatky účetnictví, které potíraly věrný a poctivý obraz o hospodaření účetní jednotky. Společnost se prokazatelně dostala do rozporu se zákonem o účetnictví, což znamená, že podobná situace může vést k sankcím či komplikacím v jiných řízeních. Rozhodnutí tedy nelze chápat jako „volnou ruku“ – správnost a úplnost účetních záznamů zůstává klíčová pro právní jistotu i daňovou bezpečnost.
Chcete mít jistotou, že vaše účetní postupy obstojí i při daňové kontrole? Ozvěte se nám a společně zajistíme, aby vaše procesy byly v souladu s aktuální legislativou i praxí.
Autoři: Monika Wicková, Alexandr Orlovskij
