Nejvyšší správní soud v judikátu 8 Afs 229/2021–52 řeší, jak odpisovat stacionární elektrárnu. Společnost (teplárna) koupila v SRN stacionární elektrárnu (záložní zdroj o výkonu 22 MW) a umístila ji do stavebně upravených bývalých kotelen K5 a K6 v Plzni. Správce daně uznal, že šlo o nový záložní zdroj, ale tvrdil, že technologická a stavební část tvoří jeden funkční celek – tedy technické zhodnocení budov, které patří do 4. odpisové skupiny.
Teplárna naopak zařadila elektrárnu jako samostatné technologické zařízení (movitý majetek) do jiné odpisové skupiny a uplatnila vyšší daňové odpisy. Správce daně proto doměřil daň z příjmů právnických osob a penále, protože podle něj teplárna neprokázala správnou výši daňově uznatelných odpisů.
Sporná právní otázka tedy byla, zda je stacionární elektrárna samostatná movitá věc podle § 26 odst. 2 ZDP, nebo součást budovy, takže její pořízení je technické zhodnocení ve 4. odpisové skupině?
NSS znovu potvrdil starší judikaturu (5 Afs 3/2010 – filtrační a klimatizační zařízení, 9 Afs 147/2013 – závlaha golfového hřiště): u § 26 odst. 2 ZDP se vždy vychází z funkce a účelu stavby. Nejprve se určí účel stavby (podle kolaudace a skutečného užití) a pak se zkoumá, zda sporné zařízení tento účel umožňuje natolik, že bez něj stavba nemůže účel plnit.
U teplárny: budovy byly stavebně upraveny a zkolaudovány výhradně pro provoz záložního zdroje 22 MW. Bez stacionární elektrárny by – slovy soudu – nemohly jako elektrárna fungovat a svůj účel by plnit nemohly. Zjevně tedy jde o jeden funkční celek.
To, že elektrárna dříve stála v SRN, nebo že by teoreticky mohla být provozována jinde, NSS označil za právně bez významu; rozhoduje konkrétní funkční nastavení v dané stavbě v rozhodném období.
NSS uznal, že příloha č. 1 obsahuje dlouhý výčet technologií (včetně jaderného reaktoru), ale trvá na tom, že ji nelze číst izolovaně – musí být vykládána společně s § 26 odst. 2 ZDP. Pokud je konkrétní zařízení v daných okolnostech funkčně neoddělitelné od stavby, není samostatnou movitou věcí, i když je v příloze jako příklad uvedeno.
Závěr tedy je, že stacionární elektrárna je součástí budovy a její pořízení a instalace představuje technické zhodnocení nemovitostí odpisované ve 4. odpisové skupině. Kasační stížnost byla zamítnuta a doměření daně i penále zůstává v platnosti.
