Ústavní soud uložil pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč advokátovi v řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu v azylové a pobytové agendě.
Ústavní soud vytkl advokátovi způsob zpracování ústavní stížnosti, v níž bylo citováno 12 rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, přičemž podstatná část těchto rozhodnutí vůbec neexistovala, další část byla hrubě dezinterpretována a jen malá část měla reálnou relevanci k projednávané věci. Stížnost podle Ústavního soudu nesla zjevné známky použití generativní umělé inteligence, například anglicismy, neúplné věty, chaos v citacích nebo nerozlišování mezi nálezem a usnesením. Soud dovodil, že advokát použití AI neověřil, zejména pokud jde o existenci a obsah citované judikatury.
Klíčovým závěrem Ústavního soudu je, že advokát uvedl soud v omyl, zbytečně komplikoval a zdržoval postup řízení, a tím hrubě ztížil jeho průběh, čímž naplnil podmínky pro uložení pořádkové pokuty podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Soud zároveň výslovně uvádí, že není podstatné, jaké nástroje advokát při práci používá, včetně generativní AI, ale jako profesionál nese plnou odpovědnost i za „halucinující“ argumentaci umělé inteligence. Usnesení je dostupné v databázi NALUS pod spisovou značkou I. ÚS 3004/25, přehledně jej shrnuje také portál Zákony pro lidi a o případu píší i média.
A závěr pro nás? Profesionál, ať už advokát nebo daňový poradce, musí všechny výstupy umělé inteligence pečlivě ověřit, zejména existenci a obsah citované judikatury či právních argumentů, a převzít za ně plnou odpovědnost. AI může být užitečný nástroj, ale nikdy nenahrazuje odborný úsudek, integritu ani odpovědnost člověka vůči klientovi.
