Purchase Price Allocation (PPA) představuje proces, při kterém kupující po uskutečnění fúze nebo akvizice alokuje celkovou kupní cenu na jednotlivá identifikovatelná aktiva a závazky nabytého podniku. Tento proces je požadován v rámci mezinárodních standardů účetního výkaznictví, konkrétně podle IFRS 3 – Podnikové kombinace.
Cílem PPA je věrně zobrazit ekonomickou realitu transakce v účetnictví kupujícího, a to prostřednictvím přecenění aktiv a závazků na jejich reálnou hodnotu. Jak se ale účetně naloží s rozdílem mezi kupní cenou a čistou reálnou hodnotou nabytých aktiv?
Co je goodwill a proč vzniká?
V praxi často dochází k situaci, kdy je kupní cena vyšší než čistá reálná hodnota identifikovatelných aktiv a závazků akvírovaného podniku. Tento rozdíl není automaticky považován za přeplacení – kupující si totiž nekupuje pouze majetek a dluhy, ale také nehmotná aktiva, která často nejsou vykazována v účetnictví. Může jít například o:
- obchodní značku (brand),
- know-how a unikátní technologie,
- kvalitu managementu,
- vztahy se zákazníky,
- tržní postavení či synergické efekty.
Tato „přidaná hodnota“ je v účetnictví kupujícího vykázána jako goodwill.
Legislativní rámec: IFRS 3 a IAS 38
Podle IFRS 3 je kupující povinen při podnikové kombinaci identifikovat a ocenit všechna nabytá aktiva a převzaté závazky, a to včetně nehmotných aktiv, která nejsou dosud evidována v účetnictví prodávajícího.
IAS 38 definuje nehmotná aktiva jako taková, která:
- nemají fyzickou podobu,
- jsou identifikovatelná – tzn. oddělitelná od goodwillu nebo vyplývající ze smluvních/právních vztahů
- a jejich reálnou hodnotu lze spolehlivě ocenit.
Metody ocenění nehmotných aktiv
Pro ocenění identifikovaných nehmotných aktiv se typicky používají tyto přístupy:
- výnosový přístup (např. metoda nadměrného zisku či licenční analogie);
- nákladový přístup (reprodukční nebo historické náklady);
- tržní přístup (porovnání s podobnými transakcemi).
Znalec pak určí reálné hodnoty, které se promítnou do účetnictví kupujícího.
Výpočet goodwillu
Po přecenění aktiv a závazků se goodwill vypočte následovně:
Goodwill = Kupní cena + reálná hodnota případného menšinového podílu + reálná hodnota dříve drženého podílu – čistá reálná hodnota aktiv a závazků
Goodwill nevzniká vždy – pokud je kupní cena nižší než čistá reálná hodnota, vzniká tzv. zisk z výhodné koupě, který se ihned účtuje do výkazu zisku a ztráty.
Praktický příklad
Společnost A akvíruje společnost B za 100 milionů Kč.
- Účetní hodnota aktiv společnosti B činí 60 milionů Kč a závazků 20 milionů Kč → čistá účetní hodnota je 40 milionů Kč.
- Znalec stanovil reálnou hodnotu aktiv na 90 milionů Kč a závazků na 25 milionů Kč → čistá reálná hodnota je tedy 65 milionů Kč.
Výpočet goodwillu:
Goodwill = 100 mil. Kč (kupní cena) – 65 mil. Kč (čistá reálná hodnota) = 35 milionů Kč
Tato částka představuje hodnotu neidentifikovatelných nehmotných aktiv, jako je například reputace, klientská báze či synergické efekty.
Závěr
Pochopení procesu purchase price allocation je zásadní nejen pro správné zobrazení podnikové kombinace v účetnictví, ale i pro finanční transparentnost vůči akcionářům, regulátorům a investorům. Správná alokace kupní ceny má také dopady na daňovou oblast a následné testování hodnoty goodwillu dle IAS 36.
PPA je klíčová zejména při fúzích, převodech obchodních podílů, pro účely ocenění nebo při restrukturalizacích.
Pokud si nejste jisti, jak správně postupovat, neváhejte se obrátit na naše specialisty z TPA. Rádi vám pomůžeme celý proces PPA odborně zpracovat v souladu s požadavky IFRS.
