První rok s funkční měnou

V prvé řadě se jednalo o technické nastavení procesů v účetním softwaru. Pokud dojde ke změně měny účetnictví, stanoví se dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období s novou funkční měnou přepočtením konečných zůstatků minulého období obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.

Tato vcelku jasná teoretická informace však otevřela spoustu dalších praktických ALE.

Účetní v rámci své náplně práce spravuje v účetním softwaru různé agendy – od obratové předvahy a účetního deníku přes registr majetku až po časové rozlišení. A i nad převodem těchto agend do funkční měny bylo potřeba se zamyslet. Jak správně a nejefektivněji tento proces uchopit?

Dále jsme revidovali procedury v účetním softwaru s ohledem na skutečnost, že veškeré daňové povinnosti vůči státu zůstávají nadále v českých korunách. Jak tedy kupříkladu sestavit DPH přiznání v Kč a současně vést účetnictví v eurech?

Metodicky jsme se rovněž zamýšleli nad aplikací Interpretací Národní účetní rady I–37 Časové rozlišení a cizí měna a I–43 Poskytnuté zálohy v cizí měně s ohledem na funkční měnu. Jak zúčtovat cizoměnové zálohy na služby v EUR, které se k rozvahovému dni nepřeceňují a po převodu na funkční měnu EUR nabydou v účetnictví jinou hodnotu, než v jaké byly původně uhrazeny? A jak v důsledku toho v účetním softwaru případně oddělit účetnictví od platebního styku, a vést tak dvojí evidenci? Je správné rozpustit do výnosů z časového rozlišení, které se k rozvahovému dni rovněž nepřeceňuje, EUR částku, která po převodu na funkční měnu neodpovídá fakturované EUR hodnotě z předchozího roku a současně při konstantní výši fakturace zmaří linearitu výnosů?

A jak naložit s instrumenty zajišťovacího účetnictví? V důsledku přechodu na funkční měnu některé z nich pozbyly význam, a proto bylo nutné je zohlednit ve výsledku hospodaření. Samozřejmě nikoliv jednorázově, z tohoto důvodu jsme sestavili amortizační plán, jak se budou tyto instrumenty postupně v průběhu času rozpouštět do výsledku hospodaření.

Přechod na funkční měnu rovněž zapříčinil revizi stávajících interních stanov dotčených společností. V nové měně se stanovovaly např. účetními limity pro klasifikaci dlouhodobého majetku, kde jsme se zamýšleli i nad případnými daňovými dopady z hlediska zákona o daních z příjmů, ve kterém jsou daňové limity definovány v Kč.

První metu, zda jsme ve výzvách úspěšně obstáli, pro nás představovalo zpracování pravidelných reportů, které současně probíhá ve spolupráci s externími auditory. Vzhledem k tomu, že jsou naši klienti součástí nadnárodních holdingů, sjednotila se nám díky přechodu na funkční měnu měna účetnictví s mateřskou společností.

Závěrem prvních reportů byla tedy skutečně pozitivní zkušenost a zpětná vazba od auditorů.

V rámci auditního review bylo snazší identifkovat důvody vzniku diferencí, neboť kurzové rozdíly již neměly tak významný dopad na výsledek hospodaření. Tato skutečnost zároveň pozitivně ovlivnila i administraci v průběhu kontroly, zejména při procesu vzorkování.

A co sestavení první účetní závěrky?

Na počátku letošního roku na nás čekala druhá a nejvýznamnější meta v podobě sestavení účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že vedeme účetnictví ve funkční měně společnostem v kategorizaci mikro – střední účetní jednotky, pracovali jsme s různými požadavky na rozsah účetních závěrek.

• Jak na přepočet minulého účetního období v případě změny měny účetnictví?
• Dále bylo nezbytné, aby účetní jednotka v příloze účetní závěrky za první období v nové měně účetnictví řádně okomentovala přechod na funkční měnu včetně odůvodnění.
• Definovat kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů, a vysvětlit dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku.
• Čekala nás obsahová modifikace textací účetních metod a obecných účetních zásad v příloze účetní závěrky související se změnami interních směrnic.
• V rámci určení kategorizace účetních jednotek a ověření povinnosti auditu došlo v důsledku přechodu na funkční měnu k jistým modifikacím. Limity ukotvené v zákoně získaly svůj ekvivalent v EUR, s nimiž jsme porovnávali relevantní kritéria.

V tuto chvíli máme účetní závěrky nejen kompletně zpracované, ale již i auditované, proto můžeme říct, že jsme se dokázali se vzniklými překážkami úspěšně popasovat a první rok s funkční měnou máme zdárně za sebou.

Pojďme se však ještě podívat na funkční měnu v číslech, vzhledem k tomu, že byla prezentována zejména jako efektivní nástroj pro minimalizaci vzniku kurzových rozdílů, které zkreslovaly výsledek hospodaření.