Ukládání účetních závěrek do Sbírky listin rejstříkového soudu

8. 1. 2019

Rádi bychom vás upozornili na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 8. 2018 sp. Zn. 7 Cmo 455/2016. Jeho hlavním tématem je ukládání účetních závěrek do sbírky listin rejstříkového soudu.

Podnikatel, fyzická osoba, zapsaná do obchodního rejstříku, neuložil do Sbírky listin své účetní závěrky za roky 2004 až 2008. Rejstříkový soud podnikatele opakovaně vyzval ke splnění této povinnosti (první výzva 29. 9. 2015 a druhá výzva 18. 2. 2016). Podnikatel však požadované listiny nepředložil, a proto mu soud uložil pořádkovou pokutu a upozornil ho, že pokud nebude sbírka listin doplněna, bude podnikateli pořádková pokuta ukládána opakovaně. Podnikatel se proti tomuto dovolal a uvedl, že důvodem, proč účetní závěrky za období let 2004 až 2008 neuložil, bylo, že je již nemá s ohledem na uplynulou dobu k dispozici a že by bylo neskutečně nákladné tyto závěrky opětovně zajistit. Uplynula doba pro možnou kontrolu účetnictví příslušným finančním úřadem a dále uvedl, že uplynula i skartační lhůta dle zákona o účetnictví.

Otázku, kterou musel odvolací soud vyjasnit ve vztahu k možnosti a právu účetní jednotky (v daném případě podnikatele – fyzické osoby) skartovat účetní záznamy včetně účetních závěrek, je, zda je toto právo dáno i účetní jednotce nesplnivší svoji povinnost zveřejnění účetních závěrek jejich založením do sbírky listin obchodního rejstříku.

Z usnesení citujeme: „Podle odvolacího soudu se tedy možnost skartace účetních závěrek podle § 31 zákona o účetnictví nevztahuje na ty účetní závěrky, jež dosud nebyly zveřejněny = uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku.“ Jinak řečeno, pokud nedošlo ke zveřejnění účetní příslušné účetní závěrky jejím uložením do sbírky listin, nevzniklo účetní jednotce právo tuto listinu podle § 31 zákona o účetnictví skartovat.

Dále Vrchní soud uzavírá: „Učinil-li tak podnikatel, učinil tak v rozporu se zákonem a jeho pochybení nemůže být k tíži třetím osobám, kterým je určena sbírka listin a mají právo do ní nahlížet. K zajištění tohoto práva je rejstříkový soud oprávněn i povinen založení příslušných závěrek po podnikatelích vyžadovat včetně ukládání pořádkových pokut. Byla-li tedy v roce 2016 uložena pokuta za neuložení účetních závěrek, kromě jiného i za roky 2004 a 2005, pak tato pokuta byla uložena v souladu se zákonem.“

Proto doporučujeme nespoléhat na dlouholetou pasivitu rejstříkových soudů a zkontrolovat, zda všechny „stařičké“ účetní závěrky jsou založeny, a tím tedy splněny všechny povinnosti.

Kontaktní osoba