Nový Pokyn GFŘ D–34 k převodním cenám

14. 10. 2019

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) představilo v průběhu roku nový Pokyn D – 34, ve kterém se snaží sjednotit a usnadnit postupy pro posouzení transakcí mezi spojenými osobami. Pokyn D – 34 reaguje zejména na aktualizovanou Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy vydanou OECD[1] v roce 2017 (dále jen „Směrnice“). Směrnice byla aktualizována v souvislosti se změnami, které vyplynuly z projektu OECD/G20 BEPS – Eroze daňových základů a přesouvání zisků,
a tvoří pro tuzemské vztahy mezi spojenými osobami významný nástroj vytvářející právní jistotu a soubor předvídatelných pravidel při jednání správce daně.

Vydáním nového Pokynu D – 34 se GFŘ zejména snaží o sjednocení postupů pro stanovování základu daně, který je ovlivněn transakcemi mezi spojenými zahraničními i tuzemskými osobami.

Pokyn D – 34 klade důraz zejména na:

  • srovnávací analýzu a obecné faktory srovnatelnosti,
  • doporučený postup při sestavování srovnávací analýzy s důrazem na ekonomickou podstatu transakce a tvorbu přidané hodnoty,
  • detailní přehled metod pro zjištění transferových cen, včetně příkladů a komentářů k jejich aplikaci,
  • doporučení pro periodicitu aktualizace dokumentace k transferovým cenám.

V první části Pokynu D – 34 jsou rozebrány základní principy převodních cen, zejména princip tržního odstupu a zakotvení problematiky v mantinelech české i mezinárodní legislativy v návaznosti na aktualizovanou Směrnici.

Srovnávací analýza je základním kamenem pro posouzení transakcí mezi spojenými osobami, kdy jsou zejména zkoumány podmínky závislé transakce a rozložení funkcí a rizik mezi zúčastněné subjekty. Pokyn D – 34 nově dává doporučení pro vhodný postup při provádění srovnávací analýzy. Od sestavení analýzy okolností, přes sestavení funkční a rizikové analýzy, zhodnocení potenciálních srovnatelných údajů až po zjištění, zda nejsou ve smluvních podmínkách obsaženy kompenzace mezi spojenými podniky. Speciální důraz je kladen také na analýzu nehmotného majetku, na jeho vytváření, zvyšování hodnoty, udržování, ochranu a využívání.

V rámci funkční a rizikové analýzy jsou nově také popsány rozdíly mezi funkcí a činností. Dále jsou rozpracovány typologie funkčních profilů – ziskový potenciál výrobce a ziskový potenciál distributora. Hlavním cílem tohoto rozboru je nalezení odpovídajícího profilu zkoumané entity a následné rozložení zisků v řetězci dle místa vzniku přidané hodnoty.

Za závislé transakce jsou považovány jakékoliv obchodní vztahy realizované mezi spojenými osobami, dle GFŘ do této kategorie spadají i tzv. „příkazy mateřské společnosti“. Takové případy nejsou často v účetnictví zachyceny ani jejich smluvní úprava není explicitní, přesto k takovému plnění reálně dochází. Jedná se o situace, kdy mateřská společnost nařídí dceřiné společnosti konat tak, jak by nezávislý subjekt na základě svého vlastního rozhodnutí nekonal, a prospěch z takové konání získá jiná spojená osoba v rámci skupiny sdružených podniků.

Rovněž se v Pokynu D – 34 nově objevuje rozbor analýzy pro stanovení vzorku externích srovnatelných nezávislých subjektů a jejich transakcí, tzv. benchmark. Na základě údajů benchmarkové analýzy je určena v souladu s principem tržního odstupu odpovídající odměna aplikovatelná pro posouzení závislé transakce.

Dále Pokyn D – 34 nově doporučuje aktualizovat dokumentace k převodním cenám minimálně po 3 letech a zároveň ročně provádět ověření, zda nedošlo k významnému posunu v ziskovosti u zvolených nezávislých podniků vlivem vývoje trhu.

Nově vydaným Pokynem D – 34 byl nahrazen stávající Pokyn D – 332 o převodních cenách, který byl vydán v roce 2011.

[1] OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for economic co-operation and development).

Kontaktní osoba