Může rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a kupní cenou pohledávek podléhat DPH?

1. 2. 2019

K této otázce se nedávno vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 4 Afs 143/2018-32. Podstatou sporu byla situace, kdy správce daně doměřil DPH z rozdílu mezi nominální hodnotou a kupní cenou pohledávek u společnosti, která odkupovala od jiné společnosti pohledávky za 95,17 % jejich nominální hodnoty.

Společnost odkupovala pohledávky pravidelně na základě jedné faktoringové smlouvy, kupní cena byla stanovena paušálně pro všechny pohledávky a jednalo se o nové pohledávky před splatností, které byly postupovány do 10 dnů od jejich vzniku. Dodatkem smlouvy byla zrušena faktoringová odměna a bylo stanoveno úplatné postoupení pohledávek za 95,17 % nominální hodnoty. Správce daně a následně i Krajský soud tak dovodili, že rozdíl mezi nominální a kupní cenou byl fakticky odměnou za pravidelnou ekonomickou činnost naplňující znaky faktoringu, tedy činnosti podléhající DPH.

Společnost se takovému postupu bránila zdůvodněním, že v zásadě neexistuje žádná 100% vymahatelná pohledávka, diskont odrážel rizikovost pohledávek, neexistovala přímá souvislost mezi činností společnosti a stanoveným paušálem (nevzniklo tedy protiplnění), a ačkoliv byla smlouva nazvaná jako faktoringová, jejím obsahem bylo prosté postupování pohledávek za reálnou cenu. Oporu pak hledala v rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci GFKL (C-93/10), dle jehož závěru nelze rozdíl mezi nominální hodnotou prodávané pochybné pohledávky a její prodejní cenou považovat za úplatu za službu vymáhání pohledávek.

NSS argumentaci společnosti odmítl. Zdůraznil rozdíly oproti případu řešenému v rozsudku GFKL, ve kterém se jednalo o jednorázový odkup starších pohledávek s vysokou mírou nesplácení, a naopak připodobnil situaci ke staršímu rozsudku SDEU věci MKG, dle kterého subjekt, který odkupuje pohledávky a přebírá riziko ze strany dlužníků, vykonává hospodářskou činnost v podobě vymáhání dluhů.

Rozsudek NSS srozumitelným a přehledným způsobem připomíná obsah a závěry obou rozsudků SDEU a zároveň napomáhá zorientovat se v kategorizaci činností souvisejících s odkupem pohledávek za situace, kdy samotný pojem faktoring není v českém právním řádu přímo vymezen.

Kontaktní osoba