Národní účetní rada se v roce 2015 rozhodla zahájit přípravu pracovního návrhu interpretace upravující vykazování výzkumu a vývoje v účetnictví podle českých účetních předpisů. Tyto záměry a první návrhy intepretace byly prezentovány na seminářích. Běh času přinesl změnu tehdejších předpisů, takže od 1. 1. 2018 byla v českých předpisech položka „výzkum“ z výčtu dlouhodobého nehmotného majetku vypuštěna; nově se za dlouhodobý nehmotný majetek považuje pouze „vývoj“. Nicméně účetní ani daňové předpisy neobsahují ani definici výzkumu, ani vývoje.
Na lednovém jednání byla schválena hotová interpretace, která by měla řešit následující otázky:
- Jaká je obecná účetní definice výzkumu a jaká je obecná účetní definice vývoje, tj. čím se výzkum liší z účetního hlediska od vývoje.
- Za jakých podmínek je možno aktivovat výsledky vlastního vývoje?
- Jaké jsou základní principy odepisování aktivovaných výsledků vlastního vývoje?
Pro účely této interpretace se:
- výzkumem rozumí původní a plánované zkoumání prováděné s cílem získat nové vědecké nebo technické poznatky a vědomosti;
- vývojem rozumí použití výsledků výzkumu nebo jiných poznatků k plánování nebo navrhování nových nebo podstatně zdokonalených materiálů, zařízení, výrobků, postupů, systémů nebo služeb, a to před zahájením jejich komerční výroby nebo využití.
Výdaje na výzkum nesplňují zejména vzhledem k nejistotě výsledku zkoumání charakteristiku aktiva, nemohou být aktivovány do dlouhodobého nehmotného majetku, a jsou tedy zahrnuty vždy do účetních nákladů období. Výdaje vynaložené na vývoj mohou být po splnění níže uvedených podmínek aktivovány do dlouhodobého nehmotného majetku.
Výsledky vývoje jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, nebo nabyty od jiných osob. Vytvořením vlastní činností k obchodování s nimi se rozumí to, že vlastní vývoj povede buď přímo k vytvoření aktiva, s nímž bude obchodováno, nebo že povede k návrhu takových materiálů, zařízení, výrobků, postupů, systémů nebo služeb, které budou sloužit přímo k obchodní činnosti (např. po jejich výrobě podle vyvinutého designu budou prodávány).
Aby mohly být výdaje na vývoj aktivovány do dlouhodobého nehmotného majetku, musí naplňovat všechny níže uvedené podmínky:
- účetní jednotka je schopna prokázat technickou proveditelnost dokončení nehmotného aktiva,
- účetní jednotka musí být schopna prokázat záměr a schopnost dokončit a užívat nehmotné aktivum související s vývojem,
- existuje předpoklad budoucích ekonomických užitků, které nebudou nižší než vynaložené náklady,
- účetní jednotka musí být schopna prokázat dostupnost zdrojů pro dokončení nehmotného aktiva a
- nehmotné aktivum je možné spolehlivě ocenit dle účetních předpisů.
Nehmotné výsledky vývoje se odepisují po dobu jejich odhadované ekonomické použitelnosti a zároveň podléhají testu na snížení hodnoty prováděnému vždy k datu účetní závěrky.
Navrhované řešení vychází ze základních účetních principů založených na tom, že náklady na výzkum představují náklady období a nesplňují charakteristiky aktiva. Naproti tomu náklady na vývoj jsou v řadě účetních rámců aktivovány při splnění dostatečné pravděpodobnosti úspěchu a měřitelnosti. NÚR analyzovala, zda podmínky aktivace nákladů na vývoj obsažené v IAS 38 kolidují s požadavky českých účetních předpisů, a došla k závěru, že tomu tak není.
Výdaje na vývoj mohou být aktivovány do dlouhodobého nehmotného majetku pouze v případě, že je naplněna charakteristika aktiva a je očekávána ekonomická využitelnost takového aktiva. Toto nehmotné aktivum je odepisováno po dobu jeho ekonomické životnosti tak, aby byl naplněn princip souladu výnosů a nákladů.
