Dnes se blíže podíváme na služební motorové vozidlo používané také k soukromým účelům, konkrétně na osobní automobil. Probereme, jaké výhody, nevýhody a povinnosti z toho zaměstnanci plynou.
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci auto také k soukromému užívání, je to jistě benefit příjemný, avšak majitelem auta je stále zaměstnavatel, a má tedy hlavní slovo o tom, jakou značku, model a výbavu automobilu zaměstnanec dostane. Dále zaměstnavatel rozhoduje o tom, kdo je oprávněn auto řídit – zda jen zaměstnanec sám, nebo i rodinní příslušníci, nebo jestli je možné ho využívat i pro soukromé zahraniční cesty.
Využívání vozidla však není zadarmo, a to ani když se zaměstnavatel rozhodne ho nijak nezpoplatnit. Zaměstnanci se každý měsíc zvyšuje jeho hrubá mzda o částku ve výši 1 % z pořizovací ceny vozidla. To znamená, že se z této částky odvádí nejen daň z příjmů fyzických osob, ale i sociální a zdravotní pojištění. Pokud jedno vozidlo využívá více zaměstnanců, částka se „dodaňuje“ všem. Nezáleží na tom, zda v daném měsíci zaměstnanci auto doopravdy využili, ale že měli tu možnost. V případě, že zaměstnavatel poskytuje automobil zaměstnanci za úplatu (nájemné), pak se již výše zmíněné dodanění nepoužije. Aby se zabránilo zneužití, nájemné musí být stanoveno dle běžné ceny, tedy například určením nákladů na jeden ujetý kilometr.
Přidanění částky k hrubé mzdě zaměstnance má svá další pravidla. Cena se pro účely dodanění počítá s DPH, nesnižuje se odepisováním ani jiným znehodnocením. Naopak v případě, že hodnota auta vzroste, například je-li doplněno další výbavou, toto se do ceny auta započítá. Pokud je auto pronajato přes leasingovou smlouvu a následně společností odkoupeno, stále se počítá 1% z původní pořizovací ceny vozidla, za kterou ho koupila leasingová společnost. Minimální částka, která se dodaňuje, je 1 000 Kč, i pokud je pořizovací cena nižší než 100 000 Kč. Když je během měsíce zaměstnanci poskytováno postupně více vozidel, použije se k dodanění to, které má nejvyšší pořizovací cenu. Pokud má zaměstnanec k dispozici vozidel více, zahrne se do mzdy součet ze všech pořizovacích cen.
Je třeba upozornit na to, že v případě dlouhodobé nemoci, kdy zaměstnavatel zaměstnanci běžně nic neplatí a zaměstnanec má stále automobil k dispozici, stále se mu sráží pojištění a daň. Pokud je zaměstnanec například čtyři celé měsíce nemocný a 1 % pořizovací ceny auta je 5 000 Kč, vznikne u zaměstnavatele pohledávka 1 555 Kč měsíčně, tedy celkem 6 220 Kč. V takových případech stojí za zvážení, zda se nevyplatí automobil na danou dobu zaměstnavateli vrátit.
Příští měsíc se zaměříme na to, jaké vzdělávací benefity může zaměstnavatel poskytovat a na jejich specifika.
